Proč se nedaří zastavit populisty? Politolog našel odpověď

Dvousečná zbraň

Bývalý lídr německé Křesťansko-sociální unie (CSU) Franz-Josef Strauss kdysi prohlásil, že v Německu nemůže existovat legitimní politická strana, která by stála více napravo než právě CSU, poukazuje politolog. Vysvětluje, že toto tvrzení bylo mantrou v poválečné německé politice, která byla založená na tom, že spojenectví mezi CSU a Křesťansko-demokratickou unií (CDU), která se rovněž řadí doprava, dokáže podchytit hlasy krajně pravicových voličů a předejít vzniku radikálně pravicové strany.

S úspěšným nástup AfD coby vyzyvatele této koalice mnoho komentátorů a politiků viní CDU-CSU a především současnou kancléřku Angelu Merkelovou, že se Straussových slov nedrží, konstatuje odborník. Dodává, že podle těchto hlasů by vzestupu AfD mohlo zabránit, pokud by CDU a CSU vystupovaly konzervativněji v otázkách práv menšin, rovnosti pohlaví a přistěhovalectví.  

"Tento výklad se neomezuje na Německo. Stal se běžným způsobem nahlížení na současnou transformaci evropské politiky," pokračuje Abou-Chadi. Daný výklad je podle něj sice přitažlivý, ale jde proti empirickým důkazům a zjištění sociálních vědců, kteří se otázkou systematicky zabývají.

Předcházení si krajní pravice je dvousečná zbraň a není jasné, kolik voličů etablované strany pomocí této strategie dokážou získat zpět, konstatuje politolog. Za více znepokojivý aspekt pro evropské demokracie považuje odůvodněné obavy, že tato strategie může z dlouhodobého hlediska radikální pravici posílit.   

V uplynulých třiceti letech středo-pravicové a středo-levicové strany v západní Evropě přecházely v otázce přistěhovalectví stále více doprava a obecně přejímaly některé pozice radikální pravice, připomíná akademik. Jako příklad dává německé vládní strany, které po roce 2015 schválily několik opatření zpřísňujících azylovou politiku.

Také nedávna analýza před rakouskými parlamentními volbami ukazuje, že Rakouská lidová strana kancléře Sebastiana Kurze a radikálně pravicová Svobodná strana Rakouska mají shodné pozice v 81 % témat, uvádí Abou-Chadi. Doplňuje, že uvedené trendy přesto nezabránily vzestupu radiální pravice a ve většině západní Evropy se takto orientovaným stranám vede lépe než kdykoliv dříve.

Originál lepší než kopie  

"Jelikož mnoho voličů AfD a dalších takových stran jsou oddaní stoupenci, kteří si nedokážou představit, že by volili jinou stranu, zavedené strany mají problém získat si větší množství z nich, i když se přikloní k více nacionalistické politice," píše politolog. Zmiňuje v té souvislosti výrok bývalého lídra francouzské Národní fronty Jean-Marie Le Pena, že voliči vždy preferují originál před kopií.

Ve hře je ovšem ještě problematičtější faktor, varuje odborník. Spolu s kolegy Denisem Cohenem a Wernerem Krausem zkoumal dopady předcházení si krajně pravicových stran ve více než desítce západoevropských zemí od 90. let a na základě volebních statistik a přechodu voličů mezi jednotlivými stranami zjistil, že neexistuje žádný důkaz o tom, že klesá podíl hlasů pro radikálně pravicové strany, pokud zavedené strany zaujmou více protipřistěhovalecké pozice.

V takové případě bývá radikální pravice čistým vítězem v zintenzivněném boji o stejně orientované voliče, vysvětluje Abou-Chadi. To podle něj podporuje i výzkum, který zjistil, že pokud strany z hlavního proudu zdůrazňují témata a přejímají rámce spojené s radikální pravicí, těmto tématům se dostává větší pozornost, z čehož obecně profitují ty právě strany, které se hlavní proud snaží porazit.

Radikální pravice například profituje z vysoké pozornosti věnované otázce přistěhovalectví, především za situace, kdy ji voliči posuzují optikou bezpečnosti, upozorňuje politolog. Dodává, že pokud etablované strany nadbíhají rétorice radikální pravice, přenášejí tuto rétoriku do hlavního proudu a legitimizují ji, což umožňuje radikální pravici oslovovat nové skupiny voličů a zbavit se společenského stigmatu spojeného s aktivismem v těchto oblastech.   

"Pro etablované strany může být lákavé věřit, že jediná cesta k porážce radikální pravice je ústup od centristických a progresivních pozic," uvádí expert. Vysvětluje, že volání po zastavení radikální pravice pomocí více autoritářských a nacionalistických pozic je chybné a pravdou zůstává, že krátkodobé politické zisky radikálně pravicové strany jako AfD pravděpodobně neoslabí.

Ti, kteří mají zájem na podpoře liberální a demokratické společnosti, by tak raději měli posouvat diskurs dál od pouček radikální pravice, doporučuje akademik. Soudí, že politici by měli vystupovat proti rasismu, sexismu a homofobii, které radikální pravice šíří, a zdůrazňovat, že dané strany nedokážou nabídnout řešení naléhavých politických otázek naší doby. Z dlouhodobého hlediska pak etablované strany musejí věnovat pozornost rostoucí nerovnostem, které vytvářejí momentální společensko-ekonomické změny, a tyto nerovnosti recepty radikální pravice vyřešit nedokážou, konstatuje Abou-Chadi.  

Témata:  Německo,  přistěhovalectví