Putin by 9. května mohl vyhlásit Ukrajině oficiálně válku

Putin se podle západních představitelů nejspíše bude snažit využít symbolického významu, který v Rusku představuje svátek 9. května, kdy si země připomíná porážku nacistického Německa v roce 1945 a pořádá impozantní vojenskou přehlídku na Rudém náměstí v Moskvě. V tento den by mohl Putin buď oznámit vojenské úspěchy na Ukrajině nebo poukázat na velké vyostření konfliktu. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price v pondělí řekl, že existuje "dobrý důvod se domnívat, že Rusové udělají vše pro to, aby 9. května využili k propagandistickým účelům".

Jedním ze scénářů podle CNN je, že šéf Kremlu vyhlásí oficiálně válku. K této možnosti se minulý týden přiklonil britský ministr zahraničních věcí Ben Wallace v rozhovoru s britskou rozhlasovou stanicí LBC. Invazi na Ukrajinu zatím ruské vedení označuje za "speciální vojenskou operaci" a tvrdí, že jejím cílem je denacifikovat sousední zemi.

"Nebyl bych překvapen, ale nemám o tom informace, kdyby (Putin) v tento květnový den prohlásil 'Nyní jsme ve válce se světovými nacisty a je třeba hromadná mobilizace ruského lidu'," řekl Wallace. "Myslím, že se pokusí posunout od své 'speciální operace'," doplnil britský ministr.

Podle ruských zákonů by vyhlášení války Putinovi umožnilo mobilizaci záložníků a odvody branců, připomněla CNN. Rusko se pravděpodobně potýká s nedostatkem lidské síly, zatímco se snaží získat kontrolu nad částmi ukrajinského východu a jihu.

Další možností podle CNN je, že Putin 9. května učiní kroky pro připojení separatistických regionů na východě Ukrajiny nebo vyhlásí plné ovládnutí Mariupolu na jihovýchodě země. Americký velvyslanec při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Michael Carpenter v pondělí upozornil, že podle "vysoce důvěryhodných" zpravodajských informací se Rusko chystá "někdy v polovině května" připojit separatistické republiky. Podle Carpentera existují také náznaky, že se Moskva chystá vyhlásit "lidovou republiku" v ovládnutém městě Cherson na jihu Ukrajiny a posléze připojit i ji.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  válka na Ukrajině,  Vladimír Putin