Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil v telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem, že raketové útoky na ukrajinskou infrastrukturu jsou "vynucená a nevyhnutelná" reakce na provokace Ukrajiny. Šéf Kremlu dále označil západní podporu Kyjevu za "destruktivní" a vyzval Berlín, aby přehodnotil svůj přístup. Vyplývá to z dnešního prohlášení, které k telefonátu státníků vydal Kreml.
Scholz podle svého mluvčího vyzval Putina, aby co nejdříve našel diplomatické řešení války a stáhl z ukrajinského území ruské jednotky. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu 24. února.
Putin si podle prohlášení Scholzovi stěžoval na "destruktivní" linii západních států, včetně Německa, které "pumpují zbraně kyjevskému režimu" a cvičí ukrajinskou armádu. "To vše, stejně jako rozsáhlá politická a finanční podpora Ukrajiny, vede Kyjev k tomu, že zcela odmítá myšlenku jakýchkoliv jednání," píše se v prohlášení k telefonátu mezi Putinem a Scholzem. Kyjev dlouhodobě deklaruje, že je ochoten jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské invazní síly zcela stáhnou z Ukrajiny.
"Kancléř odsoudil zejména ruské nálety na civilní infrastrukturu na Ukrajině a zdůraznil odhodlání Německa podpořit Ukrajinu při zajišťování její obranyschopnosti proti ruské agresi," uvedl podle Reuters Scholzův mluvčí k telefonátu státníků.
Šéf Kremlu podle ruského prohlášení tvrdil, že ruské ozbrojené síly se dlouho "zdržovaly" útoků na některé cíle na Ukrajině, ale ty se staly "vynucenou a nevyhnutelnou reakcí na provokativní útoky Kyjeva proti ruské civilní infrastruktuře." Zmínil přitom Kerčský most, který spojuje ruskou pevninu s ukrajinským poloostrovem Krym, jenž Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014.
Stavbu poničil mohutný výbuch na začátku října, což ztížilo pohyb a zásobování ruských jednotek na jihu Ukrajiny. Moskva z exploze obvinila ukrajinské tajné služby a výrazně zintenzivnila vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i civilní cíle. Kyjev oficiálně zodpovědnost za čin odmítá.
Putin dále řekl, že je zapotřebí transparentně vyšetřit okolnosti útoků na plynovody Nord Stream, přičemž vyšetřování by se podle něj měli účastnit i Rusové. Na dvojici plynovodů spojujících po dně Baltského moře Rusko a Německo se v září objevilo několik průrev. Švédské vyšetřování došlo k tomu, že byly výsledkem sabotáže, Dánsko zase k tomu, že je způsobily mohutné exploze. Někteří evropští politici vyjádřili přesvědčení, že za poškozením plynovodů stála Moskva. Ta to odmítla a ze sabotáže obvinila Británii.
Agentura TASS poznamenala, že Scholz s Putinem předtím hovořil naposledy 13. září. Podle Scholzova mluvčího tentokrát spolu státníci mluvili zhruba hodinu a shodli se, že zůstanou v kontaktu.
Témata: Vladimír Putin, Olaf Scholz, válka na Ukrajině
Související
5. května 2026 10:49
15. dubna 2026 13:17
17. února 2026 14:19
15. ledna 2026 15:44
11. ledna 2026 9:15
1. ledna 2026 15:59
