Nyní dosahuje základní úroková sazba 5,75 procenta a je nejvyšší od roku 1999. Naposledy o jejím zvýšení bankovní rada rozhodla na začátku května. Šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

"Všechno nasvědčuje tomu, že opravdu budeme muset jít ještě výše. Naše prognóza už tak očekávala vyšší sazby, než jsme nakonec na posledním jednání bankovní rady zvolili. A vývoj je - bohužel - stále proinflační," řekl Rusnok na dotaz, zda se dá očekávat další zvýšení úrokových sazeb. Bankovní rada bude podle něj analyzovat data až do okamžiku rozhodnutí. "Víme zatím, že máme slabší korunu, než s jakou počítal náš scénář. Nelze se tedy omezovat nějakými stropy. Takže ano, zatím to vypadá na tři čtvrtě procentního bodu či více," doplnil.

Rusnokovi v čele centrální banky na konci měsíce skončí druhý mandát, znovu už nemůže být jmenován. Od července ho nahradí dosavadní člen bankovní rady Aleš Michl, který není příznivcem zvyšování sazeb. Michl už po svém jmenování avizoval, že na svém prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb. To považuje Rusnok za nešťastný výrok, který do standardní praxe centrálních bank nepatří.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Rusnok serveru také řekl, že se neztotožňuje s názorem Michla, že zvyšování sazeb už ničemu nepomáhá, protože inflace je z velké části dovezená. "Nikdo zatím nic lepšího, než nyní konáme, nevymyslel," řekl. "Nicméně bez zvyšování sazeb prostě není možné přivést inflaci do patřičných mezí. To je iluze," poznamenal. Podle něj už je nyní vidět, jak se dražší vstupy projevují ve všech obchodních vztazích a cenách.