Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rozhovory mezi Rusy a Ukrajinci pokračují, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí

Ukrajinský poradce prezidenta Volodymyra Zelenského Mykhailo Podoliyak při cestě na jednání s Ruskem
Ukrajinský poradce prezidenta Volodymyra Zelenského Mykhailo Podoliyak při cestě na jednání s Ruskem
Foto: Twitter Mykhailo Podoliyak

Rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou pokračují prostřednictvím videospojení, jedná se o vojenských, politických a humanitárních otázkách, uvedla dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová podle agentury Reuters.

Podle zástupců obou stran nejsou vyjednávání snadná, existuje ale podle podle nich naděje na možný kompromis. Ukrajina ve středu od Ruska vyžadovala poskytnutí absolutní bezpečnostní záruky, odmítla ale model švédské či rakouské neutrality. Podle Moskvy ale naopak Kyjev s touto nabídkou na jednání sám přišel.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve řekl, že postoje Ukrajiny a Ruska při vyjednávání zní realističtěji, ale jednání pokračují a bude třeba více času na rozhodnutí, která by odpovídala zájmům Ukrajiny. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov uvedl, že vyjednávání nejsou jednoduchá, vidí však naději na kompromis.

Poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak, který patří mezi ukrajinské vyjednávače, v rozhovoru s americkou mediální společností PBS řekl, že už v nejbližších dnech by se mohlo uskutečnit přímé jednání prezidentů Ukrajiny a Ruska. Poprvé od ruské invaze spolu ve středu hovořili o Ukrajině bezpečnostní poradci prezidentů USA a Ruska, vlastní diplomatické kanále ve snaze o vyřešení situace využívá Turecko či Izreal, s oběma stranami konfliktu opakovaně telefonují i francouzský prezident Emmanuel Macron či německý kancléř Olaf Scholz.

Konec války je v nedohlednu, Rusko Ukrajinu ničí záměrně, tvrdí analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Témata:  válka na Ukrajině Rusko Ukrajina Mychajlo Podoljak

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.