Ruská armáda srovnala Mariupol se zemí, ukazují satelitní snímky

Záběry potvrzují, že přístav na březích Azovského moře čelí ustavičnému ostřelování. Oblast východně od vybombardovaného divadla - kde podle ukrajinských úřadů zemřelo nejméně 300 lidí - je v troskách. Podle záběrů má téměř každý dům významně poškozenou nebo kompletně zničenou střechu.

Na východě Mariupolu stihla podobná zkáza celou obytnou čtvrť - v okolí velkých sídlištních budov, kde dříve stávaly menší domky, jsou podle snímků jen sutiny.

Maxar Technologies zachytil i přeživší ve městě, kde podle úterního odhadu monitorovací mise Úřadu vysoké komisařky pro lidská práva OSN na Ukrajině zemřely za poslední čtyři týdny tisíce civilistů. Před místním supermarketem se stovky lidí shromáždily ve frontě.

Starosta Mariupolu v pondělí uvedl, že ve městě zůstává okolo 160.000 z asi 400.000 obyvatel, kteří zde žili před začátkem války.

Satelity zachytily i pozice ruských vojáků na severovýchodě města. Vojenská vozidla jsou zaparkovaná přímo na zahrádkách ukrajinských domů, nedaleko kterých je v poli usazené ruské dělostřelectvo.

O bombardování mariupolského divadla, u něhož byl v ruštině vyveden velký nápis "děti", v polovině března informovala ukrajinská správa. Rusko ale popřelo, že by za útokem stály jeho jednotky. Stejně tak tvrdí, že na Ukrajině vůbec nemíří na civilní cíle. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale ruské letectvo bombardovalo divadlo úmyslně.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  válka na Ukrajině,  Ukrajina