Od začátku invaze server společně s týmem dobrovolníků na sociálních sítích i v oficiálních komunikačních kanálech a tiskových agenturách napočítal nejméně 1744 úmrtí příslušníků ruských jednotek. Je mezi nimi i přes 300 důstojníků a velitelů, ztráty mají i elitní jednotky.

Ruské ministerstvo obrany o ztrátách v bojích na Ukrajině informovalo pouze dvakrát, a to 2. a 25. března, kdy přiznalo 498, respektive 1351 zabitých vojáků. Mediazona připomíná, že reálný počet vojenských obětí je vyšší, než uvádí ruské úřady, i než kolik jich nalezla v rámci své analýzy.

Datum smrti se objevuje zhruba v 700 ze všech případů zdokumentovaných Mediazonou. Její analýza naznačuje, ve kterých dnech se bojovalo s největší intenzitou. Ruská armáda podle dat zaznamenala těžké ztráty hned první den invaze, kdy se snažila útočit z více směrů najednou, včetně z Běloruska na Kyjev. Velké ztráty lze pozorovat i 12. března, pravděpodobně v souvislosti s aktivními boji o jihoukrajinský přístav Mariupol.

Většina ze 1744 zjištěných úmrtí se týká vojáků z chudých oblastí v Rusku. Zatímco obyvatelé Moskvy a Petrohradu, kteří tvoří přes 12 procent celkové ruské populace, ve statistikách takřka nefigurují, největší ztráty z ruských autonomních republik mají Dagestánská a Burjatská. Mediazona to zčásti připisuje i způsobu, jakým se v obou regionech nahlíží na vojenskou službu.

Okolo 1000 zpráv o úmrtí ruských vojáků zmiňuje i věk obětí. Největší ztráty jsou ve věkové skupině 21 až 23 let. Celkem 69 vojáků z těch, u nichž byl zmíněn věk, bylo mladších 20 let, třinácti bylo okolo 18 let. Mezi zemřelými jsou i odvedenci; tato informace se objevuje ve zprávách v souvislosti s potopením křižníku Moskva z poloviny dubna.

Ruský prezident Vladimir Putin na začátku března prohlásil, že ve válce bojují jenom profesionální vojáci, ruské ministerstvo obrany hned následující den přiznalo, že odhalilo "několik případů", ve kterých byli na Ukrajinu nasazeni i vojáci základní služby.

Rusko od začátku války přišlo o nejméně 317 důstojníků. Třetina z nich měla vyšší hodnosti - byli to majoři, podplukovníci a plukovníci. Téměř každá pátá oznámená oběť patřila do důstojnického sboru, což může mít dvě příčiny. Jak řekl stanici BBC expert Samuel Crenney-Evans, je možné, že je padlým důstojníkům věnovaná větší pozornost a více se o nich informuje. Svou roli hraje i fakt, že se podle odborníka ruští důstojníci s větší pravděpodobností zapojí do bojů než jejich západní protějšky.

Rusko podle Mediazony dosud oficiálně informovalo o smrti dvou vysoce postavených armádních činitelů - o generálmajorech Andreji Suchověckém a Vladimiru Frolovi. Ukrajina tvrdí, že v boji zahynuli další tři generálové. Jejich úmrtí nelze nezávisle ověřit.

Z analýzy dál vyplývá, že ruská armáda utrpěla těžké ztráty i v rámci nejelitnějších jednotek včetně těch patřících k letectvu a námořnictvu. Hned na začátku invaze je zdokladována smrt 351 parašutistů, podle údajů BBC nejméně 49 z nich zemřelo v bojích okolo Kyjeva, když byli nasazeni u obcí Buča, Hostomel a Irpiň. V jihoukrajinském Mariupolu zahynulo nejméně 91 příslušníků ruského námořnictva. Od začátku invaze přišlo v bojích o život i 45 příslušníků speciálních jednotek, z nichž 25 podle Mediazone prokazatelně patřilo k vojenské zpravodajské službě GRU.

Mediazona připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin o ruských ztrátách hovoří jenom sporadicky, a to většinou v souvislosti s odměnami pro rodiny padlých nebo při proslovech o statečnosti "zemřelých hrdinů". Přesná čísla od začátku války 24. února nezmínil ani jednou.

Americké ministerstvo zahraničí ke konci března ruské ztráty odhadlo na 10.000. Nespecifikovalo však, zda se jedná o mrtvé nebo i zajaté a zraněné vojáky. Kyjev podle očekávání se svými odhady směřuje podstatně výš; ztráty ruské armády se podle dnešního hlášení ukrajinského generálního štábu pohybují okolo 22.800.