Válečné záběry a fotografie podle expertů ukazují, že ruské tanky mají vadu, o níž západní armády ví už po desetiletí a mluví o ní jako o "efektu čertíka v krabičce". Podle expertů měla Moskva tento problém předvídat.

Problém tkví ve způsobu skladování munice v tancích. Na rozdíl od západních vozidel ruské tanky svoji munici vozí v dělových věžích, kvůli čemuž jsou velmi zranitelné. I nepřímý zásah totiž může způsobit řetězovou reakci a následnou explozi celého zásobníku o až 40 střelách. Tlaková vlna takového výbuchu může být dost silná na to, aby vystřelila věž tanku do výšky dvoupatrového domu.

"Pozorujeme vývojovou vadu ruských tanků," uvedl Sam Bendett z programu ruských studií při výzkumném centru Nová americká bezpečnost. "Každý úspěšný zásah... způsobí vznícení munice a následnou ohromnou explozi, která doslova odpálí věž," řekl.

"Tato vada dělá z tankové posádky, která běžně čítá tři muže, velmi snadný terč," popsal Nicholas Drummond, obranný analytik, který se specializuje na pozemní boj, a bývalý britský armádní důstojník. "Když se nedostanete v první sekundě ven, jste nahraní," řekl.

Vada se dostala do povědomí západních armád během první a druhé války v Perském zálivu v letech 1991 a 2003, kdy množství iráckých tanků T-72 ruské výroby potkal stejný osud - věže odstřelené od korby tanku po zásahu protitankovou střelou.

Rusko se podle Drummonda z Iráku nepoučilo a mnoho jeho tanků na Ukrajině trpí stejnou vadou. Když v roce 1992 přišel do služby tank T-90, následník tanku T-72, jeho pancíř byl vylepšený, ale systém přebíjení zůstal stejný, což z tanku dělá vozidlo stejně zranitelné, jako byl jeho předchůdce. Výjimkou není ani verze T-80, která je také nasazená na Ukrajině.

Sam Bendett podotýká, že toto provedení tanku má ale i své výhody. Rusko podle něj tento systém zvolilo, jelikož ušetří místo, tank je díky němu nižší a je obtížnější zasáhnout v boji. Pro západní armády byl nicméně Irák zkušeností a "poučily se, že munici v tanku je třeba oddělit", řekl Drummond a poukázal na příklad amerického bojového vozidla Stryker vyvinutého po první válce v Zálivu. "Má na vrchu kanón i s municí, který nijak nezasahuje do kabiny posádky. Takže i když dostane zásah a vybuchne, posádka je dole stále v bezpečí. To je chytrý design," dodal.

Americký tank M1 Abrams využívaný Spojenými státy i dalšími spojenci má munici v uzavřeném zásobníku, odkud ji bere čtvrtý člen posádky a přebíjí kanón. Dvířka mezi zásobníkem munice a kabinou posádky jsou tak vždy otevřená jen na krátkou dobu, a pokud je tank zasažen, ve věži exploduje jen jedna tanková střela.

"Přesný zásah může tank poškodit, ale nemusí nutně zabít posádku," vysvětluje Bendett. Drummond pak dodal, že munice ve výzbroji západních armád někdy začne hořet pod vlivem tepla ze zásahu nepřátelskou střelou, ale vybuchnout nemusí.

Zjistit, kolik přesně ruských tanků bylo na Ukrajině zničeno, není jednoduché. Podle zpravodajského pozorovacího webu Oryx jich k 28. dubnu bylo zničeno 300 a dalších 279 buď poškozeno, opuštěno, nebo se jejich posádka vzdala. Web nicméně započítává jen případy, u nichž má obrazový důkaz, celkové číslo tedy může být vyšší.

Když britský ministr obrany Wallace uvedl svůj odhad 580 zničených ruských tanků na Ukrajině, hovořil také o 15.000 zabitých ruských vojácích. Je obtížné odhadnout, kolik z nich tvoří posádky tanků. Pochyb ale není o tom, že nahradit posádky není jednoduché.

Tankistický výcvik může trvat až 12 měsíců, řekl CNN Aleksi Roinila, bývalý člen tankové posádky finských ozbrojených sil. "A to je ještě rychlé," dodal.

Nahradit stovky posádek je proto pro Rusko těžký úkol. Zejména když tanky, které pak mají používat, jsou takovýmto způsobem vadné.