Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko je hrozbou pro Británii a Západ v řadě oblastí. Výbor zveřejnil alarmující zprávu

Brexit
Brexit
Foto: Pixabay

Britská vláda neviděla žádné stopy úspěšného zasahování Ruska do referenda o vystoupení z EU z roku 2016, uvedla vláda v Londýně. Reagovala tak na kritiku parlamentního výboru, podle něhož se vláda možným vlivem Ruska na hlasování dostatečně nezabývala. Výbor pro bezpečnost a tajné služby dnes zveřejnil svou zprávu, v níž mimo jiné hovoří o Rusku jako o hrozbě pro Británii a Západ v řadě oblastí, od špionáže, přes možné kybernetické zasahování do voleb a praní špinavých peněz.

Zpráva parlamentního výboru, jejíž zveřejnění se dlouho očekávalo a opozice tlačila na její zveřejnění už loni před prosincovými volbami, nicméně uvádí, že výbor nemohl dojít k závěru, zda Rusko zasahovalo do referenda o brexitu, protože nedostal ani od vlády ani od rozvědky dostatečné zhodnocení možného zasahování Ruska do britského hlasování.

Moskva ale znovu podobná obvinění odmítla. "Rusko nikdy nezasahovalo do volebního procesu v žádné zemi světa - ani v USA, ani v Británii, ani v žádné jiné zemi," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová označila zprávu britského parlamentního výboru za rusofobní.

Ve zprávě se také píše, že Británie byla "jasně cílem" pro dezinformační kampaně kolem voleb, ale tato otázka byla "horkým bramborem", jímž se nikdo nechtěl zabývat. Zpráva také uvádí, že existovala "informace z otevřených důvěryhodných zdrojů" o možném zasahování Ruska do referenda o nezávislosti Skotska z roku 2014.

"Nedostali jsme po referendu (o brexitu) žádné zhodnocení ruských pokusů o zasahování (do hlasování)," citoval deník The Guardian členy parlamentního výboru. Podle jednoho z členů výboru Stewarta Hosieho se nikdo z vlády nechtěl otázkou ruského vlivu zabývat a nikdo neví, zda se Rusko snažilo zasáhnout do referenda o brexitu z roku 2016, protože to podle něj "nechtěli vědět".

Vláda na zprávu reagovala prohlášením, že "neviděla žádnou stopu o úspěšném zasahování do referenda o brexitu" a že zpětné hodnocení referenda" není nutné.

Ve zprávě parlamentního výboru se podle Reuters také uvádí, že Rusko zřejmě považuje Británii za jeden ze svých prioritních cílů rozvědky na Západě.

Výbor rovněž označil Rusko za "zdroj korupčních peněz, které jsou v Londýně vítány". "Británie vítala ruské peníze a kladla jen málo dotazů, pokud vůbec nějakých, na původ tohoto značného bohatství," citovala ze zprávy agentura Reuters. Podle zprávy je Británie považovaná za "oblíbenou destinaci ruských oligarchů a jejich peněz" a Londýn "za pračku peněz".

Výbor pro bezpečnost a tajné služby na zprávě pracoval 18 měsíců a podle Reuters ji dokončil v březnu 2019. Vládě ji podle dřívějších zpráv místních médií poslal loni v říjnu. Opozice chtěla, aby se dokument na veřejnost dostal ještě před prosincovými parlamentními volbami. Zveřejnění zprávy podléhá souhlasu úřadu premiéra.

Člen výboru Kevan Jones dnes na tiskové konferenci kritizoval premiéra Borise Johnsona za to, že nepodepsal souhlas ke zveřejnění zprávy dříve. Podle Jonese nebyl důvod to odkládat.

Podle serveru BBC zpráva zahrnuje různá témata, včetně dezinformačních kampaní či kybernetických taktik. Nebyla proto zveřejněna celá, právě kvůli "vysoce citlivým" informacím, které obsahuje.

Témata:  Velká Británie Rusko Brexit

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.