Zakládající akt o vztazích NATO s Ruskem obsahoval opatření, která měla "zabránit koncentraci konvenčních sil", zejména ve střední a východní Evropě. Rusko se mimo jiné zavázalo, že nenapadne své sousedy a bude udržovat dialog s NATO. Oba tyto závazky podle Geoany ale Moskva porušila, což "obsah tohoto zakládajícího aktu zneplatnilo".

"Nyní nám již nic nebrání přijmout razantní pozici ve východním křídle a zajistit, aby byl každý čtvereční metr území NATO chráněn článkem 5," uvedl bývalý rumunský ministr zahraničí. Pátý článek stanovuje, že pokud je napaden jeden člen NATO, je útok považován za útok proti všem.

V roce 2017 již NATO nasadilo mnohonárodní taktické skupiny do pobaltských států a Polska jako odstrašující opatření. Po začátku aktuální ruské invaze tam vyslalo posily. Válka na Ukrajině také proměnila postoj Švédska a Finska ke členství v obranné alianci. Obě skandinávské země dříve trvaly na své neutralitě, teď však podaly přihlášky do NATO.