Politici se sešli na okraj dvoudenního summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Uzbekistánu.

"Velmi si ceníme vyrovnané pozice, kterou naši čínští přátelé zaujali vůči ukrajinské krizi. Chápeme i vaše otázky a obavy. Na dnešním setkání samozřejmě naši pozici vysvětlíme," řekl podle agentury Reuters Putin. Čína se ve veřejných prohlášeních k ruské invazi na Ukrajinu staví spíše na ruskou stranu, ačkoliv k přímé vojenské či finanční podpoře zatím nesáhla.

Čínský prezident dnes Putina podle agentury Kjódó ujistil, že Čína je připravena "prohlubovat silnou vzájemnou podporu v otázkách, které se týkají hlavních zájmů obou zemí". Si Ťin-pching kromě toho podle TASS řekl, že Peking chce po boku Moskvy hrát vedoucí roli ve snaze "nasměrovat velmi rychle měnící se svět na cestu udržitelného a přínosného rozvoje".

Také Putin hovořil o společné snaze Ruska a Číny vytvořit "spravedlivý světový řád" a se zjevným odkazem na USA kritizoval "unipolární svět". Zahraničněpolitický tandem Moskvy a Pekingu označil za vzor mezinárodní spolupráce, který podle něj sehrává "klíčovou roli při zajišťování globální a regionální stability".

Státníci se tak ujistili o vzájemné podpoře v době, kdy Rusko i Čína mají napjaté vztahy s USA i zbytkem Západu, podotkla DPA. Moskva se po rozpoutání války na Ukrajině potýká s ekonomickými sankcemi uvalenými západními zeměmi. Peking zaznamenal výrazné zhoršení svých vztahů se Spojenými státy, Evropou i Japonskem kvůli čínským manévrům v Tchajwanském průlivu.

Napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem, který Peking považuje za svou vzbouřeneckou provincii, vzrostlo po srpnových návštěvách amerických zákonodárců včetně předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na ostrově. Čína na tuto cestu reagovala dosud největším vojenským cvičením v okolí ostrova a diplomatickými kroky.

"Žádná země nemá právo být v problematice Tchaj-wanu soudcem," řekl dnes podle Kjódó čínský prezident. Jeho poznámka podle agentury přitom mířila na USA. Putin pak čínského lídra ubezpečil, že Moskva podporuje politiku jedné Číny a odmítá "provokace" Spojených států v Tchajwanském průlivu.

Si a Putin se dnes setkali poprvé tváří v tvář od začátku únorové ruské invaze na Ukrajinu, uvádí Reuters. Ruský prezident v této souvislosti řekl, že "od té doby se toho hodně událo", neměnnou věcí však zůstává "přátelství mezi Čínou a Ruskem". Pro čínského prezidenta je summit v Samarkandu, druhém největším městě Uzbekistánu, první zahraniční cestou od začátku pandemie covidu-19.

Rusko označilo dodávky amerických dalekonosných střel Kyjevu za červenou linii

Pokud Spojené státy dodají Ukrajině střely dlouhého doletu do raketometů HIMARS, bude to překročení pomyslné červené linie. Podle agentury TASS to dnes uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

"Jestli se Washington rozhodne dodat Kyjevu rakety delšího doletu, překročí červenou linii a stane se přímou stranou konfliktu," řekla Zacharovová. "V takovém případě budeme nuceni adekvátně reagovat," dodala.

Americké salvové raketomety HIMARS mohou zasáhnout cíl až ve vzdálenosti 500 kilometrů, USA však Ukrajině zatím dodávají jen rakety s dostřelem 80 kilometrů. Kyjev podle médií vyjádřil zájem o munici s dostřelem 300 kilometrů. V porovnání s výzbrojí používanou Ruskem je americký systém výrazně přesnější, což Ukrajinci úspěšně využívají k útokům na ruskou týlovou logistiku.

Rusko dlouhodobě kritizuje Spojené státy a další spojence za jejich dodávky zbraní pro Ukrajinu a dřívější poskytnutí raketometů HIMARS označilo za "krajně negativní".