Rusko podniká hybridní útoky, Západ mezitím spí. Moskva dělá jen tolik, aby neaktivovala kolektivní obranu NATO

„Již nějakou dobu pozorujeme agresivní akce ruských zpravodajských služeb. Rusko využívá celý soubor nástrojů, od ovlivňování politických diskuzi přes kybernetické útoky na kritickou infrastrukturu až po sabotáže značného rozsahu,“ popsal pro server Politico Thomas Haldenwang, někdejší vysoce postavený představitel německé Spolkové zpravodajské služby.

Minulý týden se terčem sabotáže staly dva podmořské kabely v Baltském moři. „Musíme konstatovat, aniž bychom přesně věděli, kdo to udělal, že se jedná o hybridní akci, a také musíme předpokládat – aniž bychom to věděli – že jde o sabotáž,“ informoval německý ministr obrany Boris Pistorius.

K sabotážím došlo minulý týden na dvou místech: poprvé byl poškozen kabel mezi Švédskem a Litvou, o den později mezi Finskem a Německem. K událostem došlo ve švédské výlučné ekonomické zóně. „Nikdo nevěří, že tyto kabely byly přerušeny omylem, a také nechci věřit verzím, že to byly kotvy, které náhodou způsobily poškození těchto kabelů,“ podotkl Pistorius podle serveru ABC News.

Severské státy se například obávají ruských hybridních akcí proti ropné a plynárenské infrastruktuře. Ruští sabotéři pak v květnu zapálili továrnu na kovy patřící výrobci obranné techniky Diehl. „Jsme prostě příliš zdvořilí. Nyní na nás útočí každý den,“ varovala dánská premiérka Mette Frederiksenová.

Západní země se údajně bojí, že budou zataženy do konfliktu, na který nejsou připraveny. „Většina zemí nechce být otevřeně konfrontována s Ruskem více než nyní. Obávají se eskalace, koloběhu tam a zpět, který situaci ještě zhorší,“ míní expert na terorismus Daniel Byman.

Evropské země podle litevského šéfa diplomacie Gabrieliuse Labsbergise mají pro tento přístup dokonce alibi. „Proč tomu říkáme hybridní? Protože když to nazvete hybridním, v podstatě s tím nemusíte nic dělat. Když to nazvete terorismem, pak to předpokládá reakci,“ poznamenal.

Hybridní válka je velice široká. „Nikdy to neznamená jen dezinformace a propagandu, ale široký arsenál nástrojů, od sabotáží přes infiltraci a financování stran na Západě až po narušování vzdušného prostoru států NATO ruskými stíhačkami,“ vysvětlil rakouský bezpečnostní expert Gerhard Mangott.

Ale i dezinformace dosahují až nemorálních rozměrů. Zažila to například Litva ve chvíli, kdy do země mělo přijít několik brigád německých vojáků. „Šíří se spousta falešných zpráv, například, že němečtí vojáci znásilňovali ženy a chtěli obsadit Litvu. Rusko chce projekt sabotovat. Bereme to velmi vážně,“ zdůraznil šéf litevské tajné služby Darisu Jauniškis.

Server Politico upozornil, že Rusko „pečlivě kalibruje“ svou destabilizační kampaň proti Evropě tak, aby nevyvolalo kolektivní reakci NATO o vzájemné obraně ve smyslu článku 5 Smlouvy o NATO. „Rusko testuje hranice článku 5, aby vyvolalo nejistotu,“ uvedl Roderich Kiesewetter, někdejší důstojník generálního štábu Bundeswehru.

Teoreticky je možné aktivovat článek 4 – ten vyzývá ke konzultacím v případě ohrožení bezpečnosti země. „Nemyslím si, že to můžeme v budoucnu vyloučit. Zejména, pokud bychom byli svědky dalšího zhoršování a zintenzivňování tohoto druhu činnosti,“ upřesnil nejmenovaný vysoký představitel NATO.

Článěk 4 Smlouvy o NATO zní následovně: „Strany budou společně konzultovat, kdykoli je podle názoru kterékoli z nich ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli ze stran.“

O tom, jak silně je poškozená evropská bezpečnost, se jedná už od začátku ruské invaze proti Ukrajině. Hned první den invaze Bulharsko, Česko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko požádaly o konzultace podle tohoto článku.

Od té doby zesílily nejen ruské, ale také běloruské či íránské snahy o narušení bezpečnosti západních spojenců. Rusové pokračují v sabotážích dodavatelského řetězce zbraní pro Ukrajinu, Bělorusové se snaží co nejvíce posílit migrační krizi na východním křídle NATO – a toto úsilí započalo ještě v roce 2021.

Konkrétně Poláci v uplynulých letech rozebírají rozsáhlou ruskou špionážní síť. Například loni v březnu Varšava obvinila šest zahraničních občanů z přípravy sabotáže a špionáže pro Rusko. „Jedná se o cizince zpoza východní hranice, kteří se snažili narušit dodávky vojenské a humanitární pomoci na Ukrajinu,“ informoval podle britské stanice BBC polský ministr vnitra Mariusz Kaminski.

Skupinka měla připravovat závažné sabotáže. „Důkazy naznačují, že tato skupina monitorovala železniční tratě. K jejich úkolům patřilo rozpoznávání, monitorování a dokumentování transportů zbraní na Ukrajinu. Podezřelí rovněž připravovali sabotážní akce, jejichž cílem bylo ochromit dodávky vybavení, zbraní a pomoci na Ukrajinu,“ shrnul tehdy Kaminski.

Evropa a NATO zažívají masivní neúspěch ve snaze odstrašit Rusko od jeho sabotážních a jiných hybridních aktivit. „Evropané musí reagovat mnohem jednotněji a důrazněji. Vojenská pomoc Ukrajině by se měla zvýšit, aby se ukázalo, že ruské úsilí má obrácený účinek,“ zdůraznil expert na terorismus Byman.

Podle bývalého zpravodajského důstojníka Marka Kohva je nutné více investovat do obrany a posílení vnitřní bezpečnosti. Jde tedy také o policii, domácí zpravodajské služby a sdílení informací mezi spojeneckými vládami. „Pokud tuto příležitost propásneme, Rusko jen získá větší vliv. Musíme si uvědomit, že v podstatě napodobují sabotážní doktrínu Sovětského svazu z dob studené války,“ varoval Kohv.

Bývalý šéf zpravodajské služby NATO Arndt Freytag von Loringhoven Evropu upozornil na nečinnost. „Spíme. Agresivní chování musí mít politické náklady,“ zdůraznil.

Témata:  válka na Ukrajině,  NATO,  Rusko