Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko se chystá na případný útok hypersonickými zbraněmi, buduje systém obrany

Vladimir Putin, prezident Ruské federace
Vladimir Putin, prezident Ruské federace
Foto: kremlin.ru

Rusko pracuje na vývoji systému obrany proti hypersonickým zbraním, oznámil dnes podle agentury Ria Novosti v přenosu státní televize Rossija 1 ruský prezident Vladimir Putin. Podle něj Rusko ve vývoji těchto zbraní zaujímá přední pozici.

Putin řekl, že ostatní země zatím nedisponují takovými hypersonickými zbraněmi jako Rusko, ale je jen otázkou času, kdy se to změní. Až tedy armády cizích zemí s podobnou technologií přijdou, Rusko bude schopné své partnery "příjemně překvapit" svým obraným systémem. Prezident také připomněl, že v současnosti zatím neexistuje technologie, která by hyperzvukovou raketu dokázala zastavit.

Hypersonické kluzáky mohou nepředvídatelně měnit dráhu letu, pohybují se po plošší a nižší trajektorii než balistické střely a několikanásobně překonávají rychlost zvuku. V minulém roce Rusko zařadilo do arzenálu své armády první hypersonické střely, které mohou nést jadernou hlavici, USA by chtěly rozmístit hypersonické zbraně v nejbližších letech, píše agentura Reuters.

Putin prohlásil, že poté, co se USA rozhodly odstoupit od dohody o omezení strategických útočných zbraní, kterou uzavřely v době studené války se Sovětským svazem a která později vyústila ve smlouvu o nerozmisťování systémů protiraketové obrany ABM, musí Rusko pracovat na zjištění své absolutní bezpečnosti.

Témata:  Vladimír Putin Ruská armáda hypersonické zbraně Rusko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.