reklama

Rezoluce předložená Irskem a Nigerem požadovala po generálním tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi vypracování zprávy o důsledcích "neblahých projevů klimatické změny" pro bezpečnost. Po "zapracování informací o bezpečnostních důsledcích klimatické změny" text volal s cílem umožnit radě "věnovat patřičnou pozornost jakýmkoli prvotním příčinám konfliktů a faktorům zesilujícím rizika".

Návrh podporovalo 113 ze 193 členských zemí OSN včetně 12 z 15 členů Rady bezpečnosti. Čína se při dnešním hlasování zdržela. Kromě Ruska se postavila proti ještě Indie. Ta ale nemá právo veta, na rozdíl od pětice stálých členů RB, kterými jsou kromě Ruska a Číny ještě Spojené státy, Francie a Británie.

Orgán už v minulosti přijal rezoluce, které zmiňují destabilizující dopady klimatických změn v konkrétních oblastech, například v některých afrických zemích nebo v Iráku. Dnešní rezoluce se ale mohla stát první, která by byla zaměřená čistě na bezpečnostní hrozby spojené s klimatickými otázkami, uvádí AP.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja ale řekl, že pro Rusko byla rezoluce nepřijatelná. Uvedl, že Moskva klimatické změny nezpochybňuje, avšak jejich dopady je podle něj potřeba vyhodnocovat region od regionu. "Obecná a automatická" stanoviska ohledně příčin konfliktů podle něj odvádí pozornost rady od jejich urovnávání.

Americká velvyslankyně Linda Thomasová-Greenfieldová prohlásila, že pro ruské veto nebylo "žádné opodstatnění". "Klimatická krize je bezpečnostní krizí," citovala ji agentura AP. Zástupci Irska a Nigeru pak ve svých reakcích kritizovali skutečnost, že stálí členové RB OSN mohou rezoluce jednostranně zablokovat. Rada podle nich odmítá uznat realitu dnešního světa.

O bezpečnostních rizicích spojených s klimatickými změnami minulý týden hovořil i šéf OSN Guterres, podle něhož je proměna klimatu "přitěžujícím faktorem" pro nestabilitu, konflikty a terorismus. Nejzranitelnější oblasti v důsledku změn klimatu podle něj "zároveň trpí nejistotou, chudobou, slabou správou věcí veřejných i metlou terorismu".