Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruský a německý nacionalismus jsou si podobné, varuje historička

Německo, ilustrační foto
Německo, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Německá historička Franziska Daviesová v rozhovoru pro Kyiv Independent otevřela pro Němce velice nepříjemné téma – jejich kolektivní vinu na druhé světové válce, respektive holocaustu. Německo totiž plánuje snížit podporu Ukrajině až o polovinu, historička v této souvislosti připomněla absolutní nepochopení východoevropských reálií ze strany její vlasti. 

Server Kyiv Independent německou historičku Daviesovou oslovil v souvislosti s tím, že Německo plánuje snížit pomoc Ukrajině pro rok 2025 na polovinu. „Invaze v plném rozsahu se stala pro velkou část německé společnosti a politiků výzvou k probuzení. Myslím si, že německá politika vůči Rusku a Ukrajině a také, když na to přijde, vůči Polsku a pobaltským státům byla až do roku 2022 katastrofou,“ nastínila.

Nyní vidí německou solidaritu s ukrajinským úsilím o odvrácení ruské agrese jako mnohem větší. „Mnoho politiků skutečně chápe hrozbu, kterou Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu a všechny západní demokracie. Stále však potřebujeme radikálnější změnu. Musíme se také zabývat důvody, proč Německo přes všechna varování, která jsme měli, nepodpořilo Ukrajinu a nepostavilo se Rusku před plnou invazí,“ přiblížila.

Historička také zhodnotila ruské dezinformační narativy týkající se údajného vzestupu neonacismu na Ukrajině. „Myslím, že byl velmi účinný během Euromajdanu a ještě dlouho poté. Ale realita plnohodnotné invaze tento narativ zpochybnila,“ míní.

Ruský nacionalismus srovnala s německým nacionalismem ze 30. a 40. let minulého století. „Jedním z důvodů, proč to v Německu tak dobře fungovalo, je historie německo-ruského imperialismu, která by velmi často pracovala i s tímto narativem, že lidé mezi Ruskem a Německem nejsou schopni vybudovat vlastní státy, jsou fanatičtí nacionalisté a jsou nebezpeční,“ shrnula.

Nacionalismus podle ní ale nemusí být nutně špatný. „My, Němci, jsme nikdy neměli národní sebeosvobození podložené revolucí. Německo se neosvobodilo od nacismu a německého imperialismu, bylo poraženo vojensky. Proto chyběla empatie, abychom pochopili, že nacionalismus může mít antiimperiální a osvobozující potenciál,“ vysvětlila.

Proto Němci zpočátku měli problém v tom, jak přistupovat k Ukrajině. „Kvůli tomuto imperiálnímu dědictví byla Ukrajina pro Němce slepou skvrnou. Její dějiny a kultura nejsou příliš známé, zcela na rozdíl od Ruska. A pokud existuje slepá skvrna, propagandistická vyprávění ji mohou snadno zaplnit nepravdami,“ upozornila.

Připomněla kolektivní vinu za válku na Ukrajině. „Existuje tendence nevnímat ruskou společnost jako odpovědnou za válku, vnímat ji jako Putinovu válku, něco, co udělala malá elitní skupina v Kremlu, za co vlastně nelze činit odpovědnou ruskou společnost. Svým způsobem je to opakování naší vlastní historie,“ poznamenala.

„To, co někteří Rusové, kteří se hlásí k antiputinovské orientaci, píší o odpovědnosti ruské společnosti, je velmi podobné tomu, co o sobě psali Němci v padesátých letech a později, když prezentovali německou společnost jako oběť Hitlera,“ doplnila.

Podle ní Němci zapomněli na svou vlastní vinu. „Většina sovětských Židů, včetně ukrajinských, nebyla zavražděna v koncentračních táborech, ale zastřelena. Německá armáda se přesunula do vesnice nebo města, za ní šla eskadra smrti – Schutzstaffel – pak shromáždila všechny Židy a postřílela je. Na tento druh vraždění Židů se v Německu příliš nevzpomíná, protože se na tomto zločinu mnohem více podílí údajně ‚normální německý voják‘,“ uvedla.

Témata:  Německo Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

11. června 2026 4:00

Čtvrteční počasí může být místy i bouřlivé, naznačuje předpověď

Počasí bohaté na srážky bude v Česku panovat i během čtvrtečního dne, kdy hrozí dokonce i bouřky. Někde tak může spadnout až 20 milimetrů srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Švýcarsko, ilustrační foto

Komentář

Švýcarsko se chystá na referendum, které může mít vliv i na Česko

Švýcarsko čeká v neděli hlasování, které může výrazně změnit podobu celé země. V celostátním referendu budou občané hlasovat o iniciativě, která má zabránit tomu, aby počet obyvatel země v budoucnu překročil hranici deseti milionů. V hlasování se střetávají obavy z masové migrace a nedostatku bydlení s varováními před hospodářským útlumem a roztržkou s Bruselem. Za těsného stavu průzkumů zůstává výsledek otevřený. V referendu se nejedná jen o omezení volného pohybu osob, ale také o zásadní změnu ve volném vstupu na švýcarský trh. Pokud by padl a vrátila se cla, byla by to pro český export citelná rána.