Ruský nejvyšší soud rozhodl o rozpuštění organizace Mezinárodní Memorial

Podle agentury RIA Novosti soud rozhodnutí zdůvodnil porušením ruského zákona o zahraničních agentech. Právní zástupkyně skupiny Maria Ejsmontová pokládá žalobu za politicky motivovanou a agentuře Interfax řekla, že Memorial se odvolá jak v Rusku, tak k Evropskému soudu pro lidská práva.

"Soud na základě žaloby prokuratury rozhodl o zrušení mezinárodní veřejné organizace Mezinárodní historicko-vzdělávací, dobročinná a lidskoprávní společnost Memorial a jejích strukturálních organizací," citovalo Echo Moskvy ze soudního verdiktu.

Nezávislý zpravodajský server Mediazona zveřejnil na twitteru video, na němž je vidět dav lidí, kteří se sešli před soudní budovou, kde v reakci na rozhodnutí soudu skandovali: "Hanba! Hanba!" Podle informací agentury AP policie před soudní budovou několik lidí zadržela.

Mezinárodní Memorial dostal od úřadů nálepku "zahraničního agenta" v roce 2016. Toto označení, které má od dob Sovětského svazu hanlivý podtext, obnáší další vládní kontrolu a komplikace. Rusko kontroverzní zákon o "zahraničních agentech" přijalo v roce 2012 a postupně ho rozšířilo z nevládních organizací na nezávislá média i jednotlivce, kteří přijímají finance ze zahraničí a podle úřadů vyvíjejí politickou činnost.

"Mezinárodní Memorial vznikl jako organizace pro uchování paměti národa, ale nyní se téměř výhradně zaměřuje na zkreslování historické paměti, především na Velkou vlasteneckou válku," prohlásil při soudním slyšení zástupce generální prokuratury Alexej Žafjarov. Podle něj organizace "vytváří falešný obraz SSSR jako teroristického státu".

"My, potomci vítězů, jsme nyní nuceni přihlížet rehabilitaci zrádců a nacistických kolaborantů - nejspíš proto, že za to někdo platí. A to je skutečný důvod, proč Memorial tak ostře odmítá svůj status zahraničního agenta," dodal Žafjarov.

Podle prokuratury sdružení porušilo zákon o "zahraničních agentech" tím, že neoznačilo všechny své publikace, včetně svých příspěvků na sociálních sítích, povinným prohlášením, že materiály zveřejnil subjekt, který "plní funkci zahraničního agenta".

Memorial vznikl na konci 80. let a k jeho zakladatelům patřil sovětský disident a nositel Nobelovy ceny za mír Andrej Sacharov. Organizace, která proslula především odhalováním zločinů stalinismu, se věnuje také ochraně lidských práv. Uskupení samo sebe označuje spíše za hnutí než za jednu organizaci. V roce 2018 mělo přes 60 poboček a přidružených organizací roztroušených po celém Rusku. Řada z nich se stala v minulosti terčem útoků.

Memorial a jeho příznivci tvrdí, že obvinění jsou politicky motivovaná, a vedoucí představitelé organizace ještě před začátkem dnešního soudního slyšení slíbili, že budou pokračovat ve své práci i v případě, že soud organizaci zruší.

Předseda správní rady Mezinárodního Memorialu Jan Račinskij dnes agentuře Interfax řekl, že díky struktuře sdružení podle něj není možné jeho práci zcela ukončit. "Memorial se neomezuje na dvě organizace, proti nimž se nyní postavila generální prokuratura (...) Jen v Rusku máme 60 organizací (...) budou pracovat dál, i když nynější protiprávní rozhodnutí potvrdí odvolací instance," řekl Račinskij serveru Meduza.

Tlak na skupinu vyvolal veřejné pobouření a na podporu Memorialu se tento měsíc vyslovilo mnoho významných osobností v Rusku i v zahraničí.

Už tuto středu zřejmě moskevský městský soud rozhodne o druhé ze žalob prokuratury, tentokrát proti Lidskoprávnímu centru Memorial, sesterské organizaci Mezinárodního Memorialu. To podle názoru ruských prokurátorů ospravedlňuje terorismus, extremismus a rovněž závažně porušuje zákon o takzvaných zahraničních agentech. Sdružení tato obvinění už dříve označilo za absurdní.

Ruské úřady v posledních měsících vyvíjejí nátlak na skupiny hájící práva, média i jednotlivé novináře, a desítky z nich označily za zahraniční agenty. Část z nich dostala nálepku "nežádoucí" - což je označení, které v Rusku staví organizace mimo zákon - nebo se dočkala obvinění z napojení na "nežádoucí" skupiny. Několik skupin muselo ukončit činnost nebo se samy rozpustily, aby zabránily dalšímu stíhání.

V sobotu ruský cenzurní úřad zablokoval server projektu OVD-Info, který sleduje zásahy ruské policie. Soud předtím dospěl k závěru, že cílem projektu je propagace terorismu a extremismu. OVD-Info obvinění odmítlo jako politicky motivovaná. Rozsudek o zrušení Mezinárodního Memorialu uzavírá rok, ve kterém byl také uvězněn přední kritik Kremlu Alexej Navalnyj; jeho politické hnutí úřady zakázaly jako extremistické a mnoho jeho spojenců bylo zatčeno nebo nuceno uprchnout, poznamenala agentura Reuters. Moskva tvrdí, že jen prosazuje zákony, které mají zabránit extremismu a chránit zemi před zahraničním vlivem.

České ministerstvo zahraničí odsoudilo rozpuštění ruské organizace Memorial

Čeští politici odsoudili dnešní rozhodnutí ruského nejvyššího soudu rozpustit nevládní organizaci Mezinárodní Memorial, která se zabývá odhalováním zločinů komunismu. Ministerstvo zahraničí verdikt označilo za symbol represí vůči občanské společnosti a absence nezávislého soudnictví v Ruské federaci. Podle šéfa české pobočky této mezinárodní organizace Štěpána Černouška bylo rozhodnutí zpolitizované a směšné. Organizace s třicetiletou historií bude nyní hledat formy, jak fungovat dál. České pobočky se rozhodnutí ruského soudu netýká, řekl ČTK Černoušek.

Historik Eduard Stehlík považuje rozhodnutí za skandální, náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ondřej Matějka za špatnou zprávu, která zcela jasně vypovídá o směřování současného Ruska. "Je smutně symbolické, že Memorial vznikl ještě v Sovětském svazu v době uvolňování poměrů za (Michaila) Gorbačova, ale za (Vladimira) Putina musí skončit," uvedl Matějka.

Ruský nejvyšší soud odůvodnil rozpuštění organizace Mezinárodní Memorial podle agentury RIA Novosti porušením ruského zákona o zahraničních agentech. Právní zástupkyně skupiny Maria Ejsmontová označila žalobu za politicky motivovanou. Memorial se podle ní odvolá jak v Rusku, tak k Evropskému soudu pro lidská práva.

Verdikt je podle prohlášení ministerstva zahraničí dalším příkladem, jak ruské orgány zneužívají zákon k postupnému zužování prostoru k nezávislému a kritickému myšlení a dialogu. Zákonem o zahraničních agentech Rusko podle ministerstva porušuje své mezinárodní závazky v oblasti lidských práv. "Žádná společnost nemůže dlouho žít ve lži o vlastní historii a žádná vláda nemůže zakrývat navždy pravdu o politických represích," uvedlo ministerstvo. Vyzvalo ruské orgány, aby své rozhodnutí ve věci Mezinárodního Memorialu přehodnotily a zastavily neopodstatněné zásahy vůči občanské společnosti a nezávislým médiím.

"Jeden by čekal, že se Rusko po tolika letech oprostí od své minulosti. Tamější režim se ale nadále drží toho, co má ozkoušené - politicky motivované procesy, zatýkání a omezování svobody. Smutné," uvedla na twitteru ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09). Europoslanec TOP 09 Jiří Pospíšil připomenul rezoluci Evropského parlamentu proti zrušení organizace. "Zastrašit a umlčet, to je již dobře známý putinovský styl vládnutí," napsal.

Místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti) označila rozsudek za součást snahy režimu ruského prezidenta Vladimira Putina umlčovat lidi i dnes. "Je smutné, že země s tak bohatou kulturou se tolik bojí pravdy o svých dějinách i současnosti," uvedla. Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nezávislý) označil verdikt za "smutný doklad zvrácenosti poměrů za režimu Vladimira Putina". Memorial hledal stopy po totalitních zvěrstvech minulosti a povzbuzoval občanskou odvahu ve společnosti. Rozhodnutí ublížilo nejen Rusku, ale i památce všech obětí totality, dodal Fischer.

Podobně se vyjádřil i senátor z klubu STAN a někdejší prezidentský kandidát Marek Hilšer. Podle něho je odhalování pravdy "o krvavé a zvrhlé totalitě SSSR" nepohodlné Putinovi s ohledem na jeho minulost. "Je to totiž pravda o něm, o jeho komplexech a násilí, které je za ním a které chystá," napsal senátor.

Hilšer patřil spolu s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS) k iniciátorům otevřeného dopisu, v němž více než polovina senátorů vyjádřila letos v listopadu nesouhlas se záměrem ruských úřadů organizaci zlikvidovat. Poukázali na to, že Memorial zveřejnil jména více než tří milionů obětí represí sovětského totalitního režimu včetně tisíců Čechů, spolupracuje s ÚSTR a zveřejňuje jména politických vězňů v současném Rusku a informace o porušování lidských práv v ruských věznicích. Matějka uvedl, že ÚSTR bude s lidmi z Memorialu spolupracovat nadále.

Černoušek označil zdůvodnění ruského soudu za záminku, jak se zbavit nepohodlné organizace. "To je opravdu směšné a obrovská ostuda Ruska," uvedl. V každém případě organizace bude fungovat nadále, o formě se její zástupci poradí s ruskými partnery.

Ředitel památníku Lidice a historik Stehlík informaci o rozpuštění Memorialu označil za skandální. "Svědčí to o tom, že se Ruská federace posouvá někam, kde bychom ji rozhodně vidět nechtěli," řekl ČTK. Memorial podle něj fungoval jako instituce, která se dívala na ruské dějiny objektivně, a to včetně některých temných kapitol minulosti někdejšího Sovětského svazu. Od znemožnění lidem poznat jejich dějiny je podle Stehlíka jen krok k překrucování historie. Obává se, že pravým důvodem postupu ruských úřadů je snaha vymazat a překroutit výklad temných kapitol ruských dějin.

Témata:  Rusko,  soudy,  Ministerstvo zahraničních věcí České republiky