Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruský raketový útok na Černihiv nepřežilo pět lidí

Ruská armáda, ilustrační fotografie.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.
Foto: mil.ru

Pět lidí zemřelo a dalších 37 utrpělo zranění při ruském raketovém útoku, při němž bylo zasaženo náměstí v severoukrajinském městě Černihiv. Informovalo o tom ukrajinské ministerstvo vnitra. K úderu podle jeho zástupců došlo, když šli lidé do kostela.

Útok se stal po půl dvanácté místního času, citoval server Kyiv Independent oblastního gubernátora Vjačeslava Chause podle deníku Guardian. Mezi necelými čtyřmi desítkami zraněných je jedenáct dětí.

"Dnes zasáhla ruská raketa srdce Černihivu," informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který je na návštěvě Švédska. "Rusko změnilo běžnou sobotu v den bolesti a ztráty. Jsou hlášeny oběti," dodal s tím, že záchranné složky jsou na místě.

"Tady vidíte, co znamená žít vedle teroristického státu. Proti tomu spojujeme celý svět," napsala hlava státu. "Vyzývám svět, aby se postavil ruskému teroru a poskytl Ukrajině další nástroje na ochranu života. Rusko musí prohrát tuto válku," vzkázal Zelenskyj.

Témata:  válka na Ukrajině Ruská armáda Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 15:28

Emotivní pocta Aničce Slováčkové: Český slavík uctil její památku

Jedinečným a emotivním okamžikem slavnostního předávání hudebních cen Český slavík 2025 ve Foru Karlín se stala dojemná vzpomínka na zesnulou zpěvačku Annu Julii Slováčkovou. Poctu její památce a tvorbě vzdal její bratr Felix Slováček mladší, bývalá kapela a nejbližší přátelé, mezi nimiž nechyběli Karolína Fišerová, Marta Jandová a Milan Peroutka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.