Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusové zahájí soud s americkým novinářem Gershkovichem už příští týden

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Rusko zahájí soud s Evanem Gershkovichem, který je prvním západním novinářem obviněným v Rusku ze špionáže od dob studené války, už příští týden. První stání je naplánováno na 26. června, případ se bude projednávat za zavřenými dveřmi. Informovala o tom ruská agentura RIA Novosti. 

Ruské úřady v uplynulých dnech poprvé odhalily, z čeho vězněného novináře viní, podotkla agentura AP s tím, že však zatím úřady nepředložily jakékoliv důkazy. "Gershkovich na pokyn CIA v březnu 2023 shromažďoval ve Sverdlovské oblasti tajné informace o činnosti obranného podniku Uralvagonzavod," řekl zástupce generálního prokurátora Andrej Ivanov podle agentury TASS. Uralvagonzavod vyrábí a opravuje armádní techniku.

Prokuratura podle Ivanova potvrdila oprávněnost obžaloby a poslal případ k soudu v Jekatěrinburgu. TASS píše, že mu hrozí trest v délce 20 let odnětí svobody. 

Moskevský soud v dubnu odmítl novinářovo odvolání proti prodloužení pobytu ve vazbě, kde už se nachází déle než rok. Moskva říká, že není možná žádná výměna vězňů či zadržených, dokud nepadne verdikt v Gershkovichově případu. 

Gershkovich byl zadržen loni 29. března ve městě Jekatěrinburg na Urale. Ve vazbě čeká na soud, u kterého mu za údajnou špionáž hrozí až 20 let. Novinář je prvním zástupcem profese, jehož Rusko z těchto důvodů zatklo od konce studené války. 

Témata:  soudy Rusko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.