Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Scholz nepodporuje myšlenku znovuzavedení branné povinnosti

Olaf Scholz
Olaf Scholz
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Německý kancléř Olaf Scholz nepodporuje myšlenku znovuzavedení branné povinnosti podle švédského vzoru. Uvedl to během úterní návštěvy Stockholmu, informuje agentura DPA.

Švédsko obnovilo brannou povinnost již v roce 2017, ale na výcvik jsou po vyplnění dotazníku zváni pouze někteří muži a ženy v odvodovém věku. Tato vybraná skupina následně obdrží nabídky k zaměstnání v armádě.

Novináři se Scholze ptali, zda by podobný krok mohl v Německu pomoci vyřešit nedostatek personálu v ozbrojených silách.

"V konečném důsledku jde o to, jak přesvědčit dostatečný počet mužů a žen, aby pracovali v německé armádě (Bundeswehru)," odpověděl spolkový kancléř.

Německo mělo částečnou formu branné povinnosti až do roku 2011. Podle Scholze by však v současnosti již nefungovala. "Tehdy bylo mnohem více vojáků, kasáren i infrastruktury. Nic z toho dnes není potřeba a ani se neplánuje," uvedl.

Počet vojáků v Bundeswehru se má do roku 2031 zvýšit ze současných 182.000 na 203.000. Podle DPA německý ministr obrany Boris Pistorius v této souvislosti zvažuje různé možnosti.

"Návrhy se objevují neustále, ale vůbec se nedají porovnat s tím, co jsme v Německu měli. Čekáme, dokud nevznikne vyvážená koncepce," dodal Scholz.

Opoziční křesťanští demokraté, kteří byli u moci v době zrušení branné povinnosti před 13 lety, si minulý týden na stranickém sněmu odhlasovali, že v případě volebního vítězství příští rok toto rozhodnutí zvrátí. 

Témata:  Německo Olaf Scholz

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.