Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Scholz nepodporuje myšlenku znovuzavedení branné povinnosti

Olaf Scholz
Olaf Scholz
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Německý kancléř Olaf Scholz nepodporuje myšlenku znovuzavedení branné povinnosti podle švédského vzoru. Uvedl to během úterní návštěvy Stockholmu, informuje agentura DPA.

Švédsko obnovilo brannou povinnost již v roce 2017, ale na výcvik jsou po vyplnění dotazníku zváni pouze někteří muži a ženy v odvodovém věku. Tato vybraná skupina následně obdrží nabídky k zaměstnání v armádě.

Novináři se Scholze ptali, zda by podobný krok mohl v Německu pomoci vyřešit nedostatek personálu v ozbrojených silách.

"V konečném důsledku jde o to, jak přesvědčit dostatečný počet mužů a žen, aby pracovali v německé armádě (Bundeswehru)," odpověděl spolkový kancléř.

Německo mělo částečnou formu branné povinnosti až do roku 2011. Podle Scholze by však v současnosti již nefungovala. "Tehdy bylo mnohem více vojáků, kasáren i infrastruktury. Nic z toho dnes není potřeba a ani se neplánuje," uvedl.

Počet vojáků v Bundeswehru se má do roku 2031 zvýšit ze současných 182.000 na 203.000. Podle DPA německý ministr obrany Boris Pistorius v této souvislosti zvažuje různé možnosti.

"Návrhy se objevují neustále, ale vůbec se nedají porovnat s tím, co jsme v Německu měli. Čekáme, dokud nevznikne vyvážená koncepce," dodal Scholz.

Opoziční křesťanští demokraté, kteří byli u moci v době zrušení branné povinnosti před 13 lety, si minulý týden na stranickém sněmu odhlasovali, že v případě volebního vítězství příští rok toto rozhodnutí zvrátí. 

Témata:  Německo Olaf Scholz

Související

Aktuálně se děje

15. února 2026 17:11

15. února 2026 14:53

Macinka se postaral o mezinárodní ostudu. Namazal si ho na chleba, komentují politici jeho hádku na MSC

Sobotní večerní program Mnichovské bezpečnostní konference vyvrcholil prestižní panelovou diskuzí, která se věnovala hlubokému rozkolu uvnitř západní společnosti. Hlavními aktéry ostré názorové výměny se stali ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Tématem nebyla jen bezpečnostní situace, ale především střet mezi konzervativním viděním světa a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech ovládl veřejný prostor na Západě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy