"Senát považuje Rusko za nejvýznamnější hrozbu pro českou evropskou a globální bezpečnost a proto vyzývá vládu, aby činila kroky na obranu republiky," citoval Fischer z návrhu usnesení, které by horní parlamentní komora měla projednávat za týden. Stanovisko by podle senátora mělo podpořit změnu české politiky vůči Rusku.
"Hrozba je tak vážná, že musíme dělat víc," uvedl Fischer. Podle něj je potřeba zvýšit i na úrovni EU a NATO pomoc Ukrajině v boji proti ruským agresorům. "Pokud bychom dneska byli v té pomoci zdrženliví, tak bychom se také mohli ocitnout ve světě, ve kterém Rusko bude blízko našich hranic a budeme muset investovat do naší obrany násobně mnohem a mnohem víc," uvedl předseda výboru. Podotkl, že i neojdvážnější programy přezbrojení české armády potřebují čas, kterého je ovšem málo.
Fischer připomenul, že od napadení Ukrajiny Ruskem uplynul téměř rok, zmínil ovšem už ruský pokus o ovládnutí Donbasu z roku 2014. "Rusko porušuje Chartu OSN a stalo se hrozbou pro mezinárodní systém spolupráce," poznamenal předseda výboru.
Výbor se také podle Fischera shodl na tom, že bez účinné české pomoci nemá šanci vyhrát demokracie v Bělorusku, které pod vedení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka stojí po boku Ruska v jeho imperiálních plánech. Vláda by se podle výboru měla kromě pomoci běloruským studentům formou stipendií podpořit běloruskou občanskou společnost, nezávislá média nebo právníky.
Stanovisko výboru k Bělorusku obsahuje návrh, aby vláda usilovala na unijní úrovni o rozšíření seznamu organizací, které jsou označeny za teroristické a vztahují se na ně sankce. Měly by na něj patřit běloruská tajná policie KGB a také GUBOPiK, což je zkratka pro běloruskou Hlavní správu pro boj s organizovaným zločinem a korupcí, která se zaměřuje mimo jiné na pronásledování opozičních lídrů v Bělorusku, jichž je na 1450. Zatím jsou na sankčních seznamech jen někteří představitelé těchto organizací, podotkl Fischer.
