Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Setkání Lavrova s Kulebou? Moskva s ním počítá, řekla Zacharovová

Sergej Lavrov
Sergej Lavrov
Foto: mid.ru

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba potvrdil čtvrteční setkání se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem na diplomatickém fóru v Turecku. Dal však najevo jen malá očekávání, pokud jde o výsledek. Moskva podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové vychází z toho, že se jednání uskuteční.

Šlo by o schůzku mezi oběma znepřátelenými zeměmi na dosud nejvyšší úrovni od 24. února, kdy Rusko vojensky napadlo Ukrajinu. Podle informací agentury Reuters Lavrov do tureckého města Antalya přiletěl dnes večer. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi dnes večer oznámil, že také do Turecka vyrazí, aby jednal o bezpečnosti ukrajinských jaderných elektráren.

"(Rozhovory) by měly být zítra (ve čtvrtek). Vycházíme z faktu, že jelikož je potvrdila ukrajinská strana, tak se budou konat, vzhledem k tomu, že jsou iniciativou Turecka, které organizuje všechny ty události, na jejichž okraji by se mělo setkání odehrát," řekla dnes ráno podle agentury TASS Zacharovová v rádiu Sputnik.

Dodala, že ruská strana se na jednání připravuje, nijak však nekomentovala pozici, s níž Moskva k rozhovoru přistoupí.

Kuleba podle agentury Reuters posléze vyzval Lavrova, aby k jednáním v Turecku "přistoupil v dobré víře, a nikoli z propagandistické perspektivy".

"Upřímně ale řeknu, že moje očekávání od těchto rozhovorů jsou malá," uvedl šéf ukrajinské diplomacie ve videoprohlášení. "Máme zájem na příměří, na osvobození našich území a třetím bodem je vyřešení všech humanitárních otázek," dodal.

Předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij dnes podle agentury RIA Novosti řekl, že ruská delegace v žádném jednacím bodu neustoupí.

Šéf MAAE mezitím dnes večer oznámil, že ve čtvrtek také zamíří do Turecka s cílem jednat o bezpečnosti ukrajinských jaderných elektráren. "Zítra pojedu do Antalye. Doufám, že na tamních schůzkách pokročím v naléhavé otázce zajištění bezpečnosti a zabezpečení ukrajinských jaderných zařízení. Musíme jednat ihned!" napsal Grossi na twitteru.

Grossi usiluje o společné jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska od počátku minulého týdne, kdy po bojích propukl požár ve výcvikovém zařízení v areálu Záporožské jaderné elektrárny. MAAE tehdy uvedla, že nebyly poškozeny reaktory a nedošlo k uvolnění radiace.

Ruské síly se od začátku invaze zmocnily Záporožské jaderné elektrárny a úložiště jaderného odpadu u odstavené jaderné elektrárny v Černobylu, kde v roce 1986 došlo k bezprecedentní jaderné katastrofě. Obě zařízení nadále obsluhuje ukrajinský personál, podle Grossiho však za podmínek, které ohrožují bezpečnost. Zda se uskuteční trojstranné jednání, ke kterému Grossi vyzývá, MAAE agentuře Reuters bezprostředně nepotvrdila.

Ankara pořádá pravidelné diplomatické fórum ve městě Antalya na jihu země a o možnosti setkání ministrů zahraničí Ruska a Ukrajiny na jeho okraji hovořil tento týden šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. Turecko, které je členem NATO a udržuje dobré vztahy s Moskvou i s Kyjevem, se již od začátku rusko-ukrajinského konfliktu nabízelo jako prostředník.

Témata:  Ukrajinská krize Dmytro Kuleba Sergej Lavrov

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:43

Patří StarDance na ČT? Ředitel televize prozradil, jak to cítí

StarDance pozítří opět pokračuje a poběží ještě několik sobot, než poznáme vítěze této řady. Měla by být tou vůbec poslední? I takové názory někdy zaznívají. Česká televize je ale bytostně přesvědčena, že taková show do vysílání patří. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.