Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Si Ťin-pching: Konflikt není v ničím zájmu, krizi na Ukrajině nechceme vidět

Čínský prezident Si Ťin-pching
Čínský prezident Si Ťin-pching
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes ve videohovoru americkému prezidentovi Joeu Bidenovi řekl, že konflikty a konfrontace, jako jsou události na Ukrajině, nejsou v ničím zájmu. S odkazem na čínská státní média o tom informovala agentura Reuters.

Čína a Spojené státy podle čínského prezidenta musí vést bilaterální vztahy správným směrem a obě země by také měly převzít náležitou mezinárodní odpovědnost a usilovat o světový mír. Bílý dům obsah telefonátu bezprostředně nekomentoval, ale očekává se, že se k němu později dnes vyjádří.

Si řekl šéfovi Bílého domu, že vztahy mezi státy se nemohou přetavit do konfrontace. Konflikty a konfrontace totiž podle něj nejsou v ničím zájmu. Čínský prezident také poznamenal, že "krize na Ukrajině je něco, co nechceme vidět".

"Jako stálí členové Rady bezpečnosti OSN a jako dvě největší světové ekonomiky máme povinnost nejen vést čínsko-americké vztahy správným směrem, ale také převzít naši mezinárodní odpovědnost a usilovat o mír a klid ve světě," uvedl Si. Za hlavní priority označil "pokračovat v dialogu a vyjednávání, vyhnout se civilním obětem, zabránit humanitární krizi, ukončit boje a co nejdříve ukončit válku".

Rozhovor se také týkal Tchaj-wanu. Peking považuje Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii a v blízkosti ostrovů posílil své vojenské aktivity. To vyvolává obavy Washingtonu a Tchaj-peje , že by se Peking mohl rozhodnout následovat ruského příkladu a použít proti Tchaj-wanu vojenskou sílu, píše Reuters. Si podle agentury Kjódó také Bidenovi řekl, že Čína nesouhlasí se sankcemi proti Rusku a že doufá, že nenastane druhá studená válka.

Rozhovor obou lídrů podle Bílého domu trval bezmála dvě hodiny. Biden měl podle agentury AFP čínského prezidenta vyzvat, aby se kvůli ruské invazi na Ukrajinu distancoval od ruského prezidenta Vladimira Putina. Náměstkyně šéfa americké diplomacie Wendy Shermanová dříve dnes uvedla, že Čína by měla stát na správné straně historie a neměla by finančně nebo jiným způsobem Rusku ulehčovat od sankcí.

Čína se v ukrajinské krizi prezentuje jako neutrální aktér; odmítla odsoudit Rusko za invazi, zároveň ale ruskou agresi na Ukrajině aktivně nepodpořila. Moskva podle informací amerických zpravodajských služeb, na které se odkazují americká média, v posledních dnech požádala Peking o finanční i vojenskou pomoc. Čínští představitelé to označili za dezinformace.

List Politico dnes s odkazem na nejmenovaného vysoce postaveného představitele EU napsal, že unijní lídři mají "velmi důvěryhodné důkazy", že Čína zvažuje poskytnutí vojenské pomoci Rusku. O jakou konkrétní pomoc Moskva požádala, přitom neupřesnil. "Znepokojuje nás skutečnost, že Čína flirtuje s Rusy," řekl zdroj. Pokud by Peking přistoupil na ruskou žádost, je EU podle zdroje připravena proti Číně zavést obchodní bariéry, jelikož "to je jediný jazyk, kterému Peking rozumí". Podle Politico není jasné, zda tvrzení unijního činitele vycházelo z informací amerických zpravodajských služeb, nebo ze zpravodajských informací členských zemí EU.

Putin a jeho čínský protějšek Si ještě před ruskou invazí na Ukrajinu ohlásili v Pekingu uzavření rozsáhlého strategického partnerství zaměřeného na boj proti vlivu Spojených států. Uvedli, že jejich země nebudou mít "žádné 'zakázané' oblasti spolupráce".

Témata:  Joe Biden Si Ťin-pching 1

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.