Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovensko nasadí masivní sílu na hranici s Maďarskem. Kvůli migraci

Robert Fico, slovenský premiér
Robert Fico, slovenský premiér
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Slovensko už v pondělí nasadí na zelenou hranici s Maďarskem masivní sílu, oznámili premiér Robert Fico (Smer-SD) a ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok ze stejné strany. Oba vládní politici krok odůvodnili bojem s nelegální migrací.

Šutaj Eštok zároveň požádal o svolání mimořádné bezpečnostní rady v souvislosti s nelegální migrací, přičemž společně s Ficem poukazují na aktuální situaci v pásmu Gazy a případné bezpečnostní hrozby, uvedla TASR.

"Lidé musí žít poklidněji i bezpečněji s ohledem na to, co se děje ve světě," uvedl premiér. "Nelegální migrace, pokud nebude pod kontrolou, může způsobit, že sem budou přicházet 'závadné' osoby, které jsou napojené na teroristické struktury," konstatoval.

Nové vedení slovenského ministerstva vnitra si stanovilo řešení migrace za jednu z priorit. Na celé zelené hranici s Maďarskem má být nasazena "poměrně velká živá síla a technika", zapojit se mají i ozbrojené síly.

Ministr vnitra zdůraznil ambici kompletně chránit zelenou hranici. Situace ve světě je podle něj extrémně vážná a není radno ji podceňovat. Šutaj Eštok očekává velkou vlnu nelegální migrace.

Opatření kvůli nelegální migraci zavedla už předchozí slovenská vláda, konkrétně šlo o namátkové kontroly na hraničních přechodech s Maďarskem.

Témata:  Robert Fico Slovensko Maďarsko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 12:01

Americká ostuda. Trumpův muž asi špatně pochopil, co navrhuje Putin

Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.