"Souhlasíme se sankcemi, ale budeme potřebovat přechodné období. Partneři s přechodným obdobím souhlasí, ještě diskutujeme o délce," uvedl Sulík. Dodal, že Bratislava chce tři roky času a že o podobnou výjimkou žádá i Česko. 

Podle ekonoma Lukáše Kovandy bude Česko v případě uvalení embarga čelit vážnému problém při úplném zajištění dodávek nahrazujících ruskou ropu, která představuje zhruba polovinu veškerého dovozu ropy do země.

"Zasaženi budou nejen čeští řidiči či dopravci, kterým zdraží pohonné hmoty. Už během dvou let mohou nastat problémy s dodávkami třeba plastových okenních rámů, palubních desek aut, potravin balených v ochranné fólii, materiálů pro zateplení budov, ale také ledniček, televizorů a dalších podobných zařízení. Výroba těchto věcí se bez ropy neobejde," uvedl Kovanda v dnešním komentáři. 

Evropská komise podle dnešního oznámení své šéfky Ursuly von der Leyenové navrhuje do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do EU. Maďarsko a Slovensko mají podle unijních činitelů dostat výjimku na dovoz této ropy v příštím roce, prvně jmenovaný stát chce podle Sulíka trvalou výjimku.

Slovenský ministr hospodářství řekl, že při snižování závislosti Slovenska na dovozu ruské ropy bude potřeba posílit kapacitu ropovodu Adria, který vede z Chorvatska přes Maďarsko na Slovensko, a také uskutečnit potřebné práce na slovenské ropovodní síti s odhadovanými náklady 160 milionů eur (3,9 miliardy korun).

Mluvčí bratislavské rafinerie Slovnaft Anton Molnár ČTK řekl, že podnik už před nynějším konfliktem na Ukrajině vedle dovozu ruské ropy testoval vícero druhů jiných ropných směsí, které v roce 2020 tvořily rekordních téměř pět procent spotřeby podniku. Rafinerie ročně zpracuje kolem 5,5 milionu tun ropy. Slovnaft, který patří do maďarské ropné a plynárenské skupiny MOL, nyní zpracovává zejména takový typ ropy, ze které dokáže maximalizovat produkci nafty, po které je v Evropě vyšší poptávka než po benzinu.