Slovensko se vymezuje vůči vojenské a bezpečnostní politice Ruska

"Slovenská republika nemůže přehlížet porušování základních zásad mezinárodního práva, zasahování do demokratických procesů jiných států a snahy o oslabování základů evropské bezpečnostní architektury, včetně jednoty NATO a EU," píše v se v pasáži věnované Rusku. Slovensko podle ministerstva sice ve vztahu k Rusku chce hledat společné zájmy, ale zároveň se nevzdá otevřeného kritického dialogu a v nevyhnutelných případech hodlá podpořit i restrikce.

Slovenská diplomacie v dokumentu také uvedla, že konflikt na východě Ukrajiny vyvolaný agresivním chováním Ruska, jakož i nelegální okupace ukrajinského Krymu a Sevastopolu je v hrubém rozporu s mezinárodním právem a politickými závazky. Region východní Evropy úřad označil za zdroj mnohých potenciálních hrozeb i pro Slovensko, včetně možnosti ozbrojeného útoku, kybernetických a zpravodajských operací, dezinformačních kampaní, organizované kriminality, nelegálního šíření malých a ručních zbraní a nelegální migrace.

Čína podle Bratislavy zase zvyšuje svůj mocenský potenciál a politický vliv podložený rychle se zvyšujícími vojenskými schopnostmi, což v kombinaci s ekonomickou sílou a strategickými investicemi využívá k nenásilnému prosazování svých zájmů.

Slovensko připravovalo novou bezpečnostní strategii země již za předchozí vlády, kvůli neshodám v tehdejší koalici ji ale parlament neschválil. Slovenská národní strana, jejíž představitelé se netajili vstřícným vztahem k Moskvě, požadovala přepracování dokumentu a chtěla změnu pozice Slovenska k Rusku. Text tehdejšího návrhu bezpečnostní strategie Slovenska byl vůči Rusku méně kritický než nynější materiál ministerstva zahraničí, jehož text úřad zveřejnil.

Stávající vláda premiéra Igora Matoviče, která nastoupila do úřadu po únorových parlamentních volbách, zdůraznila význam členství země v EU a v NATO. Proevropské a proatlantické směřování Slovenska podporuje také prezidentka Zuzana Čaputová.

Témata:  Slovensko,  Rusko