Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovenský parlament souhlasil se vstupem Finska a Švédska do NATO

NATO
NATO
Foto: NATO

Slovenský parlament dnes velkou většinou hlasů přítomných poslanců souhlasil se vstupem Švédska a Finska do NATO. Ratifikační proces Slovenska završí svým podpisem prezidentka Zuzana Čaputová.

Bratislava souhlasila s přistoupením dvou severských zemí do Severoatlantické aliance mezi posledními v NATO. Podle slovenského ministra obrany Jaroslava Nadě ještě chybí souhlas Maďarska a Turecka.

"Vstup Finska a Švédska do NATO je logickou reakcí na agresi Ruska vůči Ukrajině. Obě země chápou, že nejvyšší bezpečnostní záruky jim může nabídnout jen Severoatlantická aliance. Společně budeme silnější, zvýší se naše schopnost odstrašit od agrese a pro případ potřeby bránit alianční území," uvedl po hlasování sněmovny slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer.

Slovenská vláda souhlasila se vstupem Finska a Švédska do NATO už v červenci. Slovenská sněmovna měla během léta tradiční přestávku v jednání. Před dvěma týdny pak opozice pomocí obstrukce zablokovala jednání sněmovny, ve které vláda přišla o většinu. Začátek probíhající schůze parlamentu byl o týden odložen.

V Česku Sněmovna i Senát souhlasily se vstupem Finska a Švédska do NATO už v srpnu, prezident Miloš Zeman pak příslušné ratifikační listiny podepsal v poslední srpnový den.

Témata:  Slovensko Finsko Švédsko NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.