Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovenský parlament souhlasil se vstupem Finska a Švédska do NATO

NATO
NATO
Foto: NATO

Slovenský parlament dnes velkou většinou hlasů přítomných poslanců souhlasil se vstupem Švédska a Finska do NATO. Ratifikační proces Slovenska završí svým podpisem prezidentka Zuzana Čaputová.

Bratislava souhlasila s přistoupením dvou severských zemí do Severoatlantické aliance mezi posledními v NATO. Podle slovenského ministra obrany Jaroslava Nadě ještě chybí souhlas Maďarska a Turecka.

"Vstup Finska a Švédska do NATO je logickou reakcí na agresi Ruska vůči Ukrajině. Obě země chápou, že nejvyšší bezpečnostní záruky jim může nabídnout jen Severoatlantická aliance. Společně budeme silnější, zvýší se naše schopnost odstrašit od agrese a pro případ potřeby bránit alianční území," uvedl po hlasování sněmovny slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer.

Slovenská vláda souhlasila se vstupem Finska a Švédska do NATO už v červenci. Slovenská sněmovna měla během léta tradiční přestávku v jednání. Před dvěma týdny pak opozice pomocí obstrukce zablokovala jednání sněmovny, ve které vláda přišla o většinu. Začátek probíhající schůze parlamentu byl o týden odložen.

V Česku Sněmovna i Senát souhlasily se vstupem Finska a Švédska do NATO už v srpnu, prezident Miloš Zeman pak příslušné ratifikační listiny podepsal v poslední srpnový den.

Témata:  Slovensko Finsko Švédsko NATO (Severoatlantická aliance)

Aktuálně se děje

22. září 2026 19:38

Jiří Suchý si o sobě přečetl nehezké věci. Legenda Semaforu reaguje

Jiří Suchý v příštím týdnu oslaví úctyhodné 95. narozeniny. Proto všichni doufají, že je ve skvělé kondici. Pravdou však je, že principál Semaforu musel reagovat na spekulace ohledně špatného zdravotního stavu. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie.

Komentář

Německé volby zajímají celou Evropu. Problém má i euro

Jedním z poražených německých zemských voleb je vedle CDU kancléře Friedricha Merze také euro. Výsledky zvyšují politickou rizikovou přirážku, kterou budou investoři v příštích měsících požadovat při držbě evropských aktiv. Přitom měnový kurz může být jedním z hlavních „ventilů“, jimiž se toto rostoucí politické riziko projeví.