Politici některých zemí Evropské unie kritizují návrh na omezení cen plynu v případě jejich výrazného nárůstu, s nimž v úterý přišla Evropská komise. Zastánci zavedení cenového stropu hovoří o tom, že vzhledem k nastavené ceně 275 eur (6700 Kč) za megawatthodinu je mechanismus komise v praxi téměř nepoužitelný či může mít negativní dopad.
Podle diplomatů je téměř vyloučeno, že by se na parametrech cenové regulace na čtvrtečním zasedání shodli ministři energetiky. Spor okolo cenového stropu přitom může zablokovat i schválení dalších nouzových opatření.
Evropský blok se stále potýká s dopady vysokých cen energií částečně souvisejících s válkou na Ukrajině a omezováním dodávek ruského plynu, kvůli nimž státy investují vysoké částky do podpory domácností a firem.
Komise v reakci na dlouhodobé požadavky většiny členských zemí EU usilujících o omezení cen plynu přišla s návrhem, který má od ledna zabránit extrémnímu zdražování na klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF). Zakázán by měl být na tomto nejdůležitějším evropském trhu prodej všech termínových kontraktů na následující měsíc, pokud bude jejich cena nejméně dva týdny převyšovat zmíněnou hranici. Zároveň musí být po dobu deseti dnů nejméně o 58 eur vyšší než průměrná světová cena zkapalněného zemního plynu LNG.
Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes označil tento práh za "velmi vysoký" a kritické hlasy se ozývají i z dalších zemí usilujících o zavedení celounijního stropu: z Itálie, Španělska či Belgie. "Španělsko soudí, že tento návrh může mít opačné důsledky, tedy místo snížení cen dokonce až jejich zvýšení," prohlásil španělský premiér Pedro Sánchez.
Diplomaté i experti podotýkají, že strop nastavený komisí by kvůli svým parametrům nebyl aktivován ani letos v srpnu, kdy rekordní ceny plynu překračovaly 300 eur. "Komise tak dlouho zdůrazňovala, že nechce zasahovat do trhu, až přišla s návrhem, který nebude nikdy použit," sdělil ČTK jeden z diplomatů.
Narážel tím na fakt, že unijní exekutiva vyslyšela volání většiny států až po několika měsících a její návrh je výrazně výše, než by si některé země představovaly. Zavedení stropu na druhé straně dlouhodobě odmítají Německo, Nizozemsko a skandinávské státy, které se obávají možného zvýšení spotřeby plynu a nedostatku dodávek. Komise zdůraznila, že nastavení mechanismu těmto rizikům předejde.
O návrhu budou ve čtvrtek jednat ministři energetiky na mimořádném zasedání svolaném českým předsednictvím. Státy mají možnost parametry návrhu upravovat, k jeho schválení je potřeba kvalifikovaná většina hlasů. Část zemí požadujících strop již dříve pohrozila, že pokud nebude na stole funkční mechanismus, nepodpoří ani další opatření z nového krizového balíku. Těmi jsou společné nákupy plynu či solidární poskytování nouzových dodávek sousedním zemím, pokud jim nevystačí zásoby.
Témata: EU, zemní plyn
Související
18. prosince 2025 20:17
17. prosince 2025 21:57
14. prosince 2025 9:18
9. prosince 2025 19:57
9. prosince 2025 18:37
25. listopadu 2025 16:57
