Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Steinmeier slíbil další německou pomoc Ukrajině, i vojenskou

Frank-Walter Steinmeier
Frank-Walter Steinmeier
Foto: Petr Mráček

Ukrajinu nenecháme osamocenou, budeme ji pomáhat humanitárně, finančně i vojensky, řekl dnes německý prezident Frank-Walter Steinmeier při návštěvě Slovenska. Vyslovil se pro potrestání viníků možných válečných zločinů Ruska během jeho stávající invaze na Ukrajinu a pro rychlé odbourání závislosti na dodávkách energií z Ruska.

"Zprávy a obrázky, které přicházejí z Ukrajiny, jsou hrozné. Stojíme za Ukrajinou, Evropa musí být soudržná a jednotná," řekl Steinmeier po schůzce se svou slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou v Košicích na východě Slovenska.

Kromě pomoci Ukrajině je podle německého prezidenta potřeba zbavit se závislosti na dodávkách uhlí, ropy a zemního plynu z Ruska.

"Porušení pravidel je třeba odsoudit. Jsme názoru, že budeme nadále platit v eurech," řekl Steinmeier k přerušení dodávek plynu do Polska a Bulharska, což Rusko zdůvodnilo tím, že místní plynárenské podniky odmítly za plyn platit v rublech. Takový postup plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz označily za porušení smluv.

Čaputová v souvislosti s válkou na Ukrajině řekla, že klíčová je jednota EU a NATO. "Musíme se zbavit závislosti na ruském plynu v realistické době," dodala.

Slovenská prezidentka na společné tiskové konferenci se Steinmeierem také poděkovala Německu za jeho účast v mnohonárodní jednotce na Slovensku, která se formuje v rámci posílení východního křídla NATO. Německo spolu s Nizozemskem poslaly na Slovensko systém protivzdušné obrany Patriot.

Německo nabídlo Česku kompenzace za zbraně pro Ukrajinu

Německo nabídlo České republice vojenský materiál a zbraně náhradou za vybavení, které Praha poskytne ukrajinské armádě. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje na německém ministerstvu obrany informoval deník Die Welt. Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová v úterý na mezinárodní konferenci o Ukrajině na americké základně Ramstein v Německu řekla, že řetězová směna zbraní mezi Ukrajinou, německými spojenci a Berlínem je jednou z cest, kterou chce vláda kancléře Olafa Scholze Kyjevu pomoci.

Die Welt na svém webu napsal, že podle důvěrného dokumentu ministerstva obrany již byl předán seznam možného zbrojního vybavení, které by Německo mohlo spojencům jako náhradu nabídnout.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková před týdnem naznačila, že Německo by Slovinsku mohlo poskytnout pásové bojové vozy pěchoty Marder a kolové obrněnce Fuchs jako náhradu za tanky T-72, které by Lublaň dodala Ukrajině. O podobné kompenzaci za polské tanky T-72 hovořil po úterním jednání s německým kancléřem i polský premiér Mateusz Morawiecki. Své tanky sovětské výroby jako první země poskytlo Ukrajině podle neoficiálních informací Česko, o možných kompenzacích se ale dosud nehovořilo.

Německá vláda se dosud dodávat těžké zbraně na Ukrajinu zdráhala, v úterý ale Lambrechtová oznámila, že Berlín jako první takovéto bojové vybavení nabídl Kyjevu samohybný protiletecký systém Gepard. O něj Ukrajina žádala na počátku ruské invaze, kdy ale Německo podle ukrajinského velvyslance Andrije Melnyka dodávky odmítlo kvůli chybějící munici. Tu Německo nemá k dispozici ani nyní, přislíbilo ji ale zajistit.

Lambrechtová v úterý na základně Ramstein novinářům rovněž řekla, že Německo se chce více zapojit do hromadných výměn zbraní a vybavení, kdy by spojencům ze svých vojenských zásob kompenzovalo to, co poskytnou Ukrajincům. Výslovně přitom zmínila, že tato výměna se bude týkat východoevropských spojenců, kteří Ukrajině přenechávají své vybavení sovětské výroby.

Někdejší sovětskou techniku ukrajinská armáda umí obsluhovat, což se o západním vybavení říci nedá. V případě nabídnutých německých Gepardů tak kritici zpochybňují, zda je Ukrajinci kvůli chybějícímu výcviku dokážou účinně využít. Kompenzace spojencům jsou pro Německo také cestou, jak se vyhnout přímým dodávkám těžkých zbraní a zároveň oslabit výtky, že Berlín Ukrajině dostatečně nepomáhá.

Bundestag by měl schválit rezoluci na podporu dodávek zbraní

Německý parlament by měl ve čtvrtek schválit rezoluci na podporu dodávek těžkých zbraní Ukrajině. Návrh podle agentury DPA společně předloží trojice vládních stran - SPD, FDP a Zelení - a největší opoziční uskupení CDU/CSU. Ještě před několika dny přitom sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz tvrdil, že Berlín těžké zbraně Kyjevu dodávat nebude. Čelil proto tvrdé kritice v zahraničí i na domácí půdě.

Obrat dala spolková vláda najevo tento týden. V úterý německá ministryně obrany Christine Lambrechtová (SPD) oznámila, že Ukrajině napadené Ruskem poskytne Berlín samohybný protiletadlový systém Gepard.

Změnu v německém postoji dnes v parlamentu hájila ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení), podle níž je to správný krok, protože jinak by Německo muselo Ukrajině říct: "Bojujte sami. A to nechceme. Jsme solidární s Ukrajinou." Nechala se také slyšet, že právě Německo nese velkou zodpovědnost za mír na kontinentu.

Scholz ještě minulý týden odmítavý postoj k dodávkám těžkých zbraní Kyjevu zdůvodňoval tím, že německá armáda z velké části vyčerpala možnosti dodávat další zbraně ze svých zásob i obavami z možného rozpoutání třetí světové války Ruskem.

Německého kancléře kvůli jeho postoji, který si přáli změnit i koaliční svobodní demokraté a Zelení, tvrdě kritizoval Kyjev. Ukrajinský velvyslanec Andrij Melnyk v této souvislosti hovořil například o velkém zklamání a hořkosti.

Témata:  Frank-Walter Steinmeier Německo Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

12:06

Mason a Kourtney: Když syn přeroste matku nejen výškou

Mason Disick, nejstarší syn Kourtney Kardashian a Scotta Disicka, se stal středem pozornosti poté, co byl spatřen během rodinného nákupu v Los Angeles. Čtrnáctiletý teenager, který doslova přerostl svou matku, si svým stylem a držením těla získává srdce fanoušků. Mason, známý svou rezervovaností vůči médiím, zaujme nejen svou výškou, ale i módními volbami, které odrážejí jeho unikátní osobnost. Jeho odklon od života pod reflektory přitahuje pozornost o to více.

Zdroj: Zdeněk Tuhý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.