Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v NATO, uvedla premiérka

Švédsko
Švédsko
Foto: Pixabay

Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Ve Stockholmu to dnes oznámila premiérka Magdalena Anderssonová, která věří, že proces přijetí nepotrvá déle než rok. Švédsko si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců svůj postoj přehodnotilo. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko.

"Budeme NATO informovat, že se chceme stát členem této aliance," prohlásila Anderssonová, podle níž jde o historickou změnu v bezpečnostní politice Švédska. Země, která by vně aliance byla podle premiérky ve velmi zranitelné pozici, přihlášku odešle dnes, v úterý nebo ve středu. Učiní tak v koordinaci s Finskem, uvedla Anderssonová.

"Ve švédském parlamentu je široká většina pro vstup do NATO," poznamenala šéfka menšinové sociálnědemokratické vlády po dnešní diskusi zákonodárců. V ní se ukázala jasná podpora tomuto rozhodnutí, dodala. "Nejlepším krokem pro Švédsko a švédské obyvatelstvo je vstoupit do NATO," vyjádřila své přesvědčení.

Chystaný vstup Švédska do aliance, která by se i s Finskem měla rozrůst na 32 členů, překreslí geopolitickou mapu severní Evropy. Švédští sociální demokraté se do letoška proti vstupu do NATO stavěli po celou dobu jeho existence, tedy 73 let. Agentura AP k tomu poznamenala, že Švédsko nebylo více než 200 let součástí žádné vojenské aliance. Jeho vstup do NATO proto podle médií pravděpodobně znepokojí ruského prezidenta Vladimira Putina.

Rusko před následky rozšiřování aliance opakovaně varovalo. Putin ale dnes řekl, že s Finskem ani Švédskem nemá problém a ani jejich vstup do NATO by Moskva nevnímala sám o sobě jako bezprostřední hrozbu. Rusko by ale muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu, uvedl. Stockholm opakovaně sdělil, že na svém území nechce jaderné zbraně ani trvalou základnu aliance.

Jasná podpora rozhodnutí Stockholmu přichází ze Západu. Za Francii ji tlumočil prezident Emmanuel Macron, za Dánsko a Norsko šéfové jejich vlád. Elysejský palác v prohlášení uvedl, že Francie bude bránit Finsko i Švédsko před jakoukoli hrozbou nebo útokem. Dánsko, Norsko a také Island dnes daly najevo připravenost Švédsku i Finsku pomoci všemi prostředky, pokud by tyto země byly napadeny. Podle Británie by se měly obě země připojit k NATO co nejdříve. "Jejich členství posílí kolektivní bezpečnost Evropy," uvedla britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

"Rozhodnutí Švédska požádat o členství v Severoatlantické alianci vítám a podobně jako v případě Finska ho naše vláda určitě podpoří," napsal dnes na twitteru i český premiér Petr Fiala.

Velmi skepticky na možný vstup dvojice severských zemí do aliance reagovalo Turecko, které má jako všechny ostatní členské země právo veta, pokud jde o rozšiřování NATO. Ankara chce, aby Helsinky a Stockholm přestaly podporovat organizace, které Turecko považuje za teroristické, a aby zrušily omezení vývozu do Turecka. Diplomaté ze Švédska i Finska brzy do Turecka zamíří, aby o problematice jednali.

Témata:  Švédsko NATO (Severoatlantická aliance) Magdalena Anderssonová

Související

Aktuálně se děje

8. dubna 2026 5:00

Počasí tento týden ještě přinese noční mrazy, ten příští se výrazně oteplí

Počasí v nadcházejících dnech nabídne typicky proměnlivý jarní charakter s výraznějšími rozdíly mezi dnem a nocí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Proč Trump zase ucuknul? Jedno možné vysvětlení existuje

Americký prezident Donald Trump hlásá úplné vítězství v již déle než měsíc trvající válce s Íránem. Ten však zatím pouze svolil usednout k jednacímu stolu. Začíná křehké dvoutýdenní příměří. Trump si tak oddechl, kupuje si čas, nemusí vyhladit íránskou civilizaci, jak včera zahrozil, ropa citelně spadla, akcie dnes zřejmě znatelně porostou. Írán přitom nadále trvá na tom, že bude v Hormuzském průlivu vybírat mýto.