Po prvním poklesu v roce 2020, způsobeném pandemií covidu-19, se evropská populace znovu zmenšila i loni. Negativní přirozenou změnu, kdy více lidí zemře než se narodí, přitom nestačila vykompenzovat ani pozitivní bilance takzvané čisté migrace. I loni pravděpodobně celkovou negativní bilanci ovlivnila pandemie. Podle evropských statistiků v roce 2020 v EU zemřelo o 531.000 lidí více než v roce 2019. Loni pak v unii zemřelo o 113.000 lidí více než předloni.

Počet obyvatel v zemích dnešní EU dlouho rostl, ze 354,5 milionu v roce 1960 na zmíněných 446,8 milionu k 1. lednu 2022, což znamená nárůst o 92,3 milionu. Rychlost růstu se v posledních desetiletích postupně zpomalovala: Například v období let 2005 až 2022 počet obyvatel EU rostl v průměru 0,7 milionu. Během 60. let počet obyvatel rostl v průměru o tři miliony ročně.

Počet obyvatel jednotlivých členských států EU je značně rozličný. Zatímco na Maltě žije zhruba půl milionu lidí, v Německu jich je 83,2 milionu. V Německu, Francii a Itálii žije 47 procent celkové unijní populace.

Dohromady deset zemí EU loni zaznamenalo úbytek počtu obyvatel, nejvíce Itálie (o 253.100). Naopak Francie zaznamenala největší nárůst (o 185.900).

Evropská unie jde v populačním vývoji zatím proti globálnímu trendu. Podle aktuální zprávy OSN o světové populaci by však měl přestat počet lidí na planetě růst a stabilizovat se na úrovni kolem 10,4 miliardy v 80. letech tohoto století. Hranice deseti miliard by měla být podle "prostředního" scénáře pokořena v roce 2059, načež by se měl vývoj víceméně ustálit.

Ještě letos k 15. listopadu by měl počet lidí na Zemi dosáhnout osmi miliard, což je o miliardu více než v roce 2010, o dvě miliardy více než v roce 1998 a o 5,5 miliardy víc než v roce 1950.