Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Teroristé mohou zneužít chaos kolem COVID-19, americká armáda přeskupuje síly

Islámský stát (ISIS)
Islámský stát (ISIS)
Foto: Wikimedia Commons

Skupiny islámských radikálů jako Al-Káida a Islámský stát (IS) na koronavirus pohlížejí jako na hrozbu, ale zároveň i příležitost získat nové stoupence a udeřit pak důrazněji než dříve. Svědčí o tom reakce těchto skupin, o nichž napsala agentura AP.

Teroristé koronavirus často označují za trest namířený na nemuslimy. Al-Káida jim ve svém úterním vzkazu doporučila, aby využili čas trávený v karanténě k poučení se o islámu. IS ve svém březnovém doporučení vyzval stoupence, aby neměli slitování a útočili i v této krizové době, upozorňuje agentura AP.

Mezinárodní krizová skupina (ICG) tento týden upozornila, že pandemie nemoci COVID-19 ovlivňuje globální solidaritu, která je klíčová pro boj proti extremistům, "což stoupencům svaté války umožňuje lépe se připravit na teroristické útoky".

Analytici si nejsou jistí, zda lze už některé z teroristických útoků z minulých dní považovat za využití krize kolem koronaviru. Pozastavují se ale například nad útokem z konce března. Islámští extremisté při něm v Čadu, který se významně podílí na africkém boji proti terorismu, u hranice s Nigérií a Nigerem zabili 92 vojáků. Dva egyptští armádní představitelé poukázali na březnový nárůst útoků IS na severu Sinajského poloostrova.

V Sýrii a Iráku, kde IS působil od roku 2014, sice žádné nové útoky této organizace nezaznamenali, ale epidemie přinutila koalici vedenou Spojenými státy zastavit výcvik v Iráku a začít stahovat část vojáků. Stažení, které se týká i Britů a vojáků dalších zemí, otevírá prostor extremistům.

Americké síly se přeskupují i v Africe, což je špatné pro krizové oblasti jako Somálsko nebo okolí Čadského jezera. Mluvčí velitelství amerických sil v Africe Christina Gibsonová řekla, že se přizpůsobuje velikost i rozmístění sil tak, aby "byla zajištěna bezpečnost a ochrana vojska USA i partnerů". USA mají v Africe asi 5200 vojáků.

I když se potvrdila nákaza koronavirem u čtyř francouzských vojáků z africké mise, francouzské ministerstvo obrany oznámilo, že to armádní úkol neovlivní. Francie má v západní Africe 5100 vojáků.

Armáda v Nigérii, která bojuje proti extremistům z Boko Haram i odnoži IS, kvůli epidemii pozastavila své aktivity včetně výcviku. Z uniklého písemného armádního sdělení vyplývá, že armádní automobily bude možné využít při hromadných pohřbech nebo převozu nemocných do nemocnic.

Protiteroristický poradce Laith Alkhouri upozornil, že se teroristé v západní Africe nemusí zaměřovat jen na bezpečnostní síly, ale také na špatně střežené věznice. Zneužijí pandemii i k obviňování vlád, aby získali obyvatele na svou stranu.

Některé skupiny ale jeví zájem o to, jak epidemii zvládat. Například somálská skupina Šabáb navázaná na Al-Káidu v březnu pořádala pětidenní rokování o koronaviru. V prohlášení pak uvedla, že se jedná o naléhavou hrozbu, která se týká i muslimů. Její mluvčí se ale nevyslovil k otázce, zda skupina uposlechne výzvu OSN k ukončení bojů a zda umožní zdravotníkům přístup na území, které kontroluje.

Afghánský Tálibán zveřejnil instruktážní video se záběry na své lidi rozdávající roušky a mýdlo. Ujistil, že humanitární pracovníky i zdravotníky nechá svým územím projít.

Témata:  terorismus Al-Káida Islámský stát koronavirus (coronavirus) COVID-19 Nigérie U.S. ARMY

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.