Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

The Guardian: Západ se chystá na to, že Putin použije všechny zbraně, co zbývají

Vladimir Putin
Vladimir Putin
Foto: kremlin.ru

Západní představitelé se připravují na to, že ruský prezident Vladimir Putin v reakci na očekávanou protiofenzívu ukrajinské armády proti ruských okupačním vojskům na Ukrajině použije "všechny nástroje, které mu zbývají", včetně jaderných hrozeb a kybernetických útoků. Napsal to dnes server deníku The Guardian.

Britští představitelé na summitu ministrů zahraničí skupiny G7 v Japonsku uvedli, že očekávají odvetný úder Ruska a "musí být připraveni" na extrémní taktiku při pokusu o udržení ukrajinského území.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv v březnu prohlásil, že Moskva je připravena Ukrajincům úder vrátit. Varoval, že jeho země by použila "naprosto jakoukoli zbraň", pokud by se Kyjev pokusil dobýt zpět Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Zdá se tak, že Moskva připouští, že by se její síly na Ukrajině brzy mohly ocitnout v defenzivě, protože ruská zimní ofenziva zpomaluje.

Ruská jaderná rétorika sjednotila ministry zemí G7, kteří po svém pondělním dvouhodinovém zasedání vydali prohlášení, v němž odsoudili hrozby jako "nepřijatelné" a kritizovali Putinův plán rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku. Představitelé G7 uvedli, že během jednání došlo k "otevřené výměně názorů" na přístup k ukrajinskému konfliktu, včetně "budoucích vyhlídek" na ukončení války. Ta by podle britského premiéra Rishiho Sunaka nakonec měla skončit u jednacího stolu.

Zdroje z britského ministerstva zahraničí nicméně naznačily, že jedinou cestou k vyřešení konfliktu by bylo, kdyby Putin stáhl své jednotky z Krymu a Západ poskytl Kyjevu potřebné nástroje.

Ukrajina, další země a třeba britský expremiér Boris Johnson volají po navýšení britských dodávek na Ukrajinu, včetně tanků a stíhaček. Britská vláda je ale přesvědčena, že už dodává vše, co Kyjev potřebuje, píše The Guardian.

Válka na Ukrajině směřuje k patové situaci, pokud Západ "do toho nepůjde naplno" a nezvýší svou vojenskou podporu, uvedla v pondělí transatlantická skupina bývalých vysoce postavených diplomatů a vysokých vojenských poradců. "Prohlášení o neochvějné podpoře" nestačí a "činy stále neodpovídají rétorice", uvedla skupina.

Na summitu G7 ministři potvrdili svůj závazek "zintenzivnit, plně koordinovat a prosazovat" sankce proti Rusku. Dohodli se i na lepší koordinaci, aby zabránili obcházení opatření proti dodávkám zbraní Moskvě od třetích stran.

Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden vyvolal kontroverzi, když při zpátečním letu z Číny prohlásil, že Evropa by se svou zahraniční politikou neměla stát "vazalem" Spojených států. Již dříve byl Macron obviněn z naivity, když řekl, že Moskva nesmí být "ponížena" a bude potřebovat bezpečnostní záruky. Představitelé G7 zdůraznili, že všechny členské země včetně Francie jsou zajedno v tom, že je třeba zabránit Putinovým pokusům rozdělit a opanovat.

Zejména východoevropské vlády obvinily Macrona, že se nedokázal poučit z války. Domnívají se, že bez americké vojenské a finanční podpory Kyjevu, která je více než třicetkrát vyšší než podpora od Francie, by už ukrajinská obrana padla.

Při samostatných jednáních v Japonsku vytvořily země G7, včetně Británie, USA, Kanady, Japonska a Francie, alianci pro rozvoj společných dodavatelských řetězců jaderného paliva, jejímž cílem je vytlačit Rusko z mezinárodního trhu s jadernou energií. Britské ministerstvo pro energetickou bezpečnost uvedlo, že těchto pět zemí využije své civilní sektory jaderné energetiky k oslabení ruského vlivu na dodavatelské řetězce, a odřízne tak Putina od prostředků k financování invaze na Ukrajinu.

Témata:  Vladimír Putin válka na Ukrajině

Související

Aktuálně se děje

23. června 2025 16:07

Táhne se to. Ondřej Brzobohatý a nové informace o sporu s Taťánou Kuchařovou

Manželství Ondřeje Brzobohatého a Taťány Kuchařové je sice již dávno rozvedeno, ale civilní spor mezi bývalými partnery pokračuje. Po dubnovém slyšení se zdálo, že by soud už měl mířit ke konci. Nejnovější informace ale naznačují opak. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Na snímku, který poskytla izraelská armáda, vzlétají ozbrojená letadla izraelského letectva z neznámé lokality, aby zaútočila na Írán, dne 26. října 2024.

Příměří dlouho nevydrželo. Írán měl porušit klid zbraní, Izrael reaguje

V úterý dopoledne došlo k prudké eskalaci napětí mezi Izraelem a Íránem, jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dohodu o příměří. Izraelský ministr obrany Israel Katz obvinil Teherán z porušení klidu zbraní a vydal pokyn armádě k „intenzivním úderům na cíle režimu v srdci Teheránu“.