Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

The Lancet: Pokud Nejvyšší soud USA zruší právo na potrat, bude mít na svědomí životy žen

těhotenství
těhotenství
Foto: Pixabay

Pokud Nejvyšší soud Spojených států zruší ústavní právo na potrat, jak minulý týden naznačil uniklý návrh stanoviska, budou mít strůjci verdiktu na svědomí životy amerických žen. Na titulní stránce svého nového vydání to uvádí prestižní odborný časopis The Lancet. V redakčním komentáři označuje pracovní verzi rozhodnutí sepsanou konzervativním soudcem Samuelem Alitem za šokující, nelidskou a iracionální.

"Věc se má tak, že pokud americký nejvyšší soud potvrdí navržené rozhodnutí, budou umírat ženy," uvádí časopis publikující odborné články v oboru medicíny a zdravotnictví. Odkazuje na předběžné většinové stanovisko, které minulý týden zveřejnil web Politico a které by zneplatnilo precedenční verdikt z roku 1973 v kauze Roeová versus Wade. Toto rozhodnutí před 49 lety ustavilo pro celé USA právo žen na potrat až do přibližně 23. týdne těhotenství a jeho zneplatnění by znamenalo návrat otázky do rukou jednotlivých států, z nichž mnohé chtějí interrupce z větší části nebo úplně postavit mimo zákon.

"Soudci, kteří podpoří zrušení Roeové, nedosáhnou konce potratů, dosáhnou pouze konce bezpečných potratů. Alito a jeho zastánci budou mít na rukách krev," píše The Lancet. Přidává se tak k hlasům aktivistů a odborníků, kteří varují před dopady očekávaného verdiktu na zdraví žen v USA a před nárůstem podílu těhotenství, která končí smrtí matky. Už nyní je při tom mateřská úmrtnost v USA na poměry vyspělých zemí extrémně vysoká, obzvláště pak mezi černoškami, u nichž jsou nechtěná těhotenství a umělá přerušení těhotenství častější.

Soudce Alito, který má podle zjištění Politico podporu čtyř dalších členů konzervativní většiny na nejvyšším soudu, poukazuje na to, že v textu americké ústavy se potraty nikde nezmiňují. Právo na ukončení těhotenství podle něj není ani "implicitně chráněné" žádným ujednáním ústavy a není "hluboce zakořeněné v dějinách a tradicích této země". Verdikt z roku 1973 je proto chybný a musí být zneplatněn, napsal.

"Co je na tomto návrhu stanoviska tak šokující, nelidské a iracionální je to, že soud zakládá své rozhodnutí na dokumentu z 18. století, který nebere v potaz situaci žen v 21. století. Dějiny a tradice je možné respektovat, ale měla by to být pouze částečná vodítka," reaguje v komentáři The Lancet. Připomíná také, že průzkumy veřejného mínění dlouhodobě svědčí o většinové podpoře práva na interrupce v americké společnosti. Jeho zrušení by podle časopisu představovalo "dech beroucí krok zpět", pokud jde o zdraví a práva žen.

"Jakou zemí se USA staly, jestliže může malá skupina soudců uškodit ženám, jejich rodinám a jejich komunitám, jejichž ochranou byli pověřeni?" táže se The Lancet.

Pokud nejvyšší soud skutečně precedens z kauzy Roeová vs. Wade zruší, bylo by to vyvrcholení desetiletí trvající kampaně odpůrců práva na potrat, které v USA zůstává výbušnou otázkou i o téměř 50 let později. Uniklé většinové stanovisko však není definitivní a jeho znění se ještě může změnit, případně může někdo z jeho stoupenců změnit názor. Oficiální verdikt se očekává během června.

Témata:  USA potraty soudy těhotenství

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.