Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukrajina chce po Západu další zbraně a embargo na energie

Ukrajinská armáda
Ukrajinská armáda
Foto: mil.in.ua

Ukrajina bude po zemích Severoatlantické aliance dále požadovat letadla a další těžké vojenské stroje. Před jednáním se svými aliančními kolegy to dnes prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, podle něhož se Kyjev bude rovněž snažit Západ dále přesvědčit k uvalení embarga na ruskou ropu a plyn. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga bude aliance Ukrajinu nadále podporovat, zásadní je ale pro ni předejít eskalaci konfliktu.

"Přijel jsem požádat o tři věci: zbraně, zbraně a zbraně. Čím rychleji budou doručeny, tím více životů bude zachráněno," řekl Kuleba novinářům při příchodu na jednání v Bruselu. Kuleba zmínil, že jeho země potřebuje především letadla, protitankové střely, systémy protivzdušné obrany a armádní vozidla.

Podle Stoltenberga hodlají země NATO pokračovat v dodávání zbraní, mezi nimiž je především obranné vybavení proti tankovým a leteckým útokům. Ukrajina dostává také drony, s dodávkami požadovaných stíhaček však alianční země váhají. Česko podle neoficiálních informací jako první stát dodalo Kyjevu tanky.

Ministři se během dnešního druhého dne bruselského zasedání budou zabývat také celosvětovými dopady ruské invaze včetně toho, jak k jejímu odsouzení přesvědčit Čínu.

Témata:  Ukrajina Dmytro Kuleba Armáda Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.