"Současná situace vyžaduje naléhavou pozornost rady vzhledem k nedávným zprávám o válečných zločinech a rozsáhlém porušování práv ve městě Buča a v dalších osvobozených částech země a vzhledem k nadále přicházejícím zprávám o masivních obětech ve městě Mariupol," napsala ukrajinská velvyslankyně při OSN Jevhenija Filipenková. Dopis podepsalo dalších 55 zemí.

Na čtvrtečním jednání by se mohlo rozhodnout o rezoluci, která pověří nově vzniklou komisi pro vyšetření okolností války na Ukrajině, aby letos radě poskytla detailní zprávu.

Rusko, které svou invazi na Ukrajinu označuje jako "speciální vojenskou operaci", popírá, že by útočilo na civilisty. Zprávy západních zemí, médií i neziskových organizací ale hovoří jinak.

Orgán světové organizace sídlící v Ženevě nemůže přijímat právně závazná rozhodnutí. Může však schvalovat zřízení vyšetřovacích komisí a jeho rozhodnutí představují významný politický vzkaz. Už začátkem března Rada OSN pro lidská práva ustavila komisi, která má možné ruské zločiny vyšetřovat.

Valné shromáždění OSN 7. dubna schválilo přerušení členství Ruska v UNHRC kvůli zprávám, že ruští vojáci na Ukrajině vraždí civilisty. Rusko se následně mandátu vzdalo. O obsazení uvolněného místa v radě, které je určeno pro skupinu zemí východní Evropy a o které se uchází Česko, by Valné shromáždění mohlo rozhodnout toto úterý.

Podle Reuters má Rusko i po vyloučení stále právo poslat svého zástupce na ženevské jednání a jako strana, jíž se věc týká, má možnost reagovat.