Šéf unijní diplomacie Josep Borrell navrhl lídrům uvolnění dalších 500 milionů eur (12,8 miliardy Kč) na nákup zbraní pro Ukrajinu.

Sedmadvacítka lídrů se ve čtvrtek v podvečer na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona sešla ve versailleském zámku, aby dva týdny od začátku ruské invaze na Ukrajinu probrala další postup vůči režimu prezidenta Vladimira Putina i podporu bránící se země. EU dosud uvalila na Rusko několik vln bezprecedentních sankcí.

"Jsme rozhodnuti tlak na Rusko a Bělorusko ještě více zesílit," shodli se šéfové států, kteří znovu odsoudili ruskou agresi a vyzvali k jejímu ukončení. Zároveň ocenili, že Mezinárodní trestní soud (ICC) zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, které podle nich musejí být potrestány.

Na konkrétní podobě sankcí se političtí vůdci neshodli. Zejména pobaltské státy prosazovaly úplné vyloučení všech ruských bank z platebního systému SWIFT, některé země v čele s Německem však byly opatrnější s ohledem na zachování možnosti plateb za ruský plyn. Maďarský premiér Viktor Orbán dnes uvedl, že žádné sankce týkající se ruského plynu či ropy EU nezavede. Podle Borrella uvažuje unie o dalších postizích namířených proti ruským oligarchům a rozšíření ekonomických sankcí.

Summit také vyjádřil obdiv Ukrajincům, kteří "odvážně brání svoji vlast a naše společné hodnoty". Lídři se však neshodli na rychlé cestě Ukrajiny ke členství v EU, o něž válkou stižená země požádala minulý týden. Zatímco státy východního křídla unie většinou urychlené přijetí Ukrajiny podporují, západoevropské země jsou skeptičtější a upozorňují na obvykle dlouhé roky trvající proces.

Prohlášení uvádí, že Ukrajina patří do "naší evropské rodiny" a že s ní EU dál posílí společné vazby a prohloubí partnerství. Žádný závazek ani časový horizont pro její přijetí ale nestanovuje. Lídři Litvy či Slovinska před dnešním druhým dnem summitu dali najevo zklamání z tohoto výsledku, který více uspokojil například Francii či Nizozemsko.

Šéf unijní diplomacie Borrell navrhl využití dalších 500 milionů eur z unijního obranného fondu na zaplacení zbraní pro Ukrajinu. EU se minulý týden poprvé ve své historii shodla na společném financování zbraní pro mimounijní zemi, kdy slíbila vyhradit první půlmiliardu eur.

"Všichni si byli zcela vědomi, že musíme zvýšit naši vojenskou podporu Ukrajině," popsal noční jednání Borrell, podle něhož není pochyb, že státy EU návrh jednomyslně podpoří.

Summit přislíbil další politickou, finanční, materiální a humanitární pomoc Ukrajině. Lídři se zavázali také k přijímání dalších lidí prchajících před válkou a k finanční podpoře států, do kterých nejvíce z nich míří. Z Ukrajiny zatím prchlo přes 1,5 milionu lidí, nejvíce z nich do Polska. Evropská komise (EK) odhaduje, že by do EU mohlo přijít až osm milionů uprchlíků.

Šéfové států se během dnešního druhého dne summitu budou bavit zejména o ekonomických dopadech války. Měli by se shodnout i na separátní versailleské deklaraci, v níž hodlají slíbit postupné odbourání závislosti na ruském plynu či zvýšení výdajů na obranu.

Lídři jednají o konci plynu z Ruska a posílení společné obrany

Jednáním o postupném ukončení odběru plynu z Ruska a posílení společné obrany zahájili dnes prezidenti a premiéři zemí Evropské unie druhý den neformálního summitu ve Versailles. Čeká je také debata o ekonomických dopadech války na Ukrajině, kvůli níž některé země v čele s hostitelskou Francií prosazují možnost další celounijní půjčky na podporu investic.

"Dnes definujeme strategii pro robustnější, suverénnější a nezávislejší Evropu," řekl novinářům krátce před jednáním předsedající summitu Charles Michel. Lídři by se podle návrhu společného prohlášení měli shodnout na postupném odbourání závislosti na ruském plynu a také zvýšení výdajů na obranu v unijních fondech i národních rozpočtech.

Francouzský prezident Emmanuel Macron původně zamýšlel jako hostitel vrcholné schůzky ve versailleském zámku přesvědčovat oponující kolegy o nutnosti částečně uvolnit mantinely vymezující výši rozpočtového deficitu a veřejného dluhu. V reakci na ruskou agresi a očekávané zvýšení obranných nákladů či negativní dopad protiruských sankcí se však patrně hlavní ekonomická diskuse povede o tom, zda má Evropská komise na nečekané výdaje použít novou půjčku, nebo přerozdělit část z vůbec prvního společného dluhu. Tím země EU naplnily fond obnovy o objemu zhruba 800 miliard eur (přes 20,5 bilionu korun), který má sloužit pro podporu ekonomik stižených pandemickou krizí.

Fiala: Summit otvírá dveře Ukrajině, prostor ke zpřísnění sankcí je

Lídři zemí Evropské unie chtěli na summitu ve Versailles poslat Ukrajině vzkaz, že o ni stojí a že má do Evropy dveře otevřené. Na začátku druhého dne jednání to řekl český premiér Petr Fiala, přičemž zmínil i jisté neshody mezi jednotlivými členy unie. Také hovořil o přípravě dalších sankcí proti Rusku a avizoval možnost dalších diskusí kolem mezinárodního platebního systému SWIFT.

"Jak víme, tak cesta nějaké země do Evropské unie trvá někdy roky, někdy i desítku let, ale tady chceme dát jasně najevo: My o vás stojíme," řekl předseda vlády v souvislosti s debatami o možném vstupu Ukrajiny do unie. Podle Fialy nikdo z lídrů sedmadvacítky nechce Ukrajině "zavřít dveře".

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci února podepsal žádost o přijetí své země do EU, a to jen několik dní poté, co byla vojensky napadena Ruskem. Evropská komise či Evropský parlament na tento krok reagovaly pozitivně, nicméně mezi lídry členských zemí unie nepanuje shoda ohledně dalšího postupu. Summit v noci na dnešek deklaroval, že Ukrajina patří do "naší evropské rodiny", žádný závazek či časový horizont pro její přijetí ale nestanovil.

"Byla o tom diskuse... Některé státy by si dovedly představit i vstřícnější formulace směrem k Ukrajině, mezi takové státy patří Česká republika," komentoval Fiala čtvrteční jednání, která se protáhla do pozdních nočních hodin. Česko společně s dalšími východními zeměmi EU prosazuje, aby blok urychleně Ukrajině udělil status kandidátské země pro vstup.

Evropská rada také v noci na dnešek oznámila, že je připravena rychle připravit další protiruské sankce reagující na invazi na Ukrajinu, žádné konkrétní kroky ale prohlášení nezmiňuje.

Příliš konkrétní při ranním brífinku nebyl ani premiér Fiala. "Já nechci předjímat ten balíček sankcí, než bude schválen," řekl českým novinářům. "Ale myslím si, že máme ještě prostor," dodal. Vyjádřil názor, že "ještě může být k diskusi" otázka zpřísnění kroků kolem platebního systému SWIFT, z něhož se Západ rozhodl prozatím vyloučit sedm ruských bank.