Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

USA chtějí zastavit Izrael před válkou s Libanonem

Antony Blinken
Antony Blinken
Foto: twitter Antony Blinken

Americký ministr zahraničí Antony Blinken během setkání s izraelským ministrem obrany Joavem Galantou požádal Izrael, aby se vyhnul dalšímu stupňování napětí v Libanonu. Ve Washingtonu jednali i o úsilí k propuštění rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu Spojené státy v uplynulých týdnech veřejně kritizoval za zdržení v dodávkách zbraní. Mluvčí amerického resortu diplomacie Matthew Miller uvedl, že Galant s Blinkenem během dvouhodinového setkání hovořili i o nepřímé diplomacii mezi Izraelem a hnutím Hamás ve spojitosti s dohodou o propuštění všech rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy.

Blinken podle CNN zdůraznil, že je důležité vyhýbat se dalšímu stupňování konfliktu a dosáhnout diplomatické usnesení, které izraelským i libanonským rodinám umožní návrat do svých domovů. Napětí narůstá z důvodu vzájemného ostřelování mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh, které podporuje Írán.

Americký prezident Joe Biden v květnu představil třífázový plán na ukončení války v Pásmu Gazy, který zahrnuje příměří a propuštění rukojmí. Hnutí Hamás však má své vlastní požadavky a USA věří, že tyto mezery bude možné vyplnit.

Netanjahu v uplynulém týdnu pobouřil Spojené státy videopromluvou, ve kterém je obvinil ze " zadržování zbraní a munice pro Izrael ". Jeho verze se však neshoduje s verzí Bílého domu. " Názorové rozdíly mezi námi musíme rychle vyřešit a stát pohromadě - takto dosáhneme svých cílů a oslabíme naše nepřátele ," řekl Galant.

V USA se Galant setkal i s ředitelem americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Billem Burnsem, který se účastní jednání o propuštění rukojmí. Před setkáním za hlavní úsilí Izraele označil návrat rukojmí zpět ke svým rodinám.

I generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres se obává eskalace napětí mezi Izraelem, libanonským hnutím Hizballáh a mírovými jednotkami OSN. Uvedla to agentura Reuters.

"Jediný ukvapený krok, jediná chyba může zapříčinit katastrofu, která přesáhne hranice zemí, ale i představivosti. Nesmíme dovolit, aby se z Libanonu stalo další Pásmo Gazy," uvedl Guterres.

Hizballáh s podporou Íránu útočí na Izrael již od začátku války v Pásmu Gazy. Vyjadřuje tím solidaritu s hnutím Hamás, které celý konflikt v Pásmu Gazy odstartovalo 7. října. Izrael v reakci na raketovou palbu Hizballáhu následně zaútočil na jih Libanonu.

Íránská mise při OSN v pátek uvedla, že Hizballáh dokáže ochránit své hnutí, jakož i Libanon proti Izraeli. Proto varuje, že "zřejmě nastal čas na to, aby se tento nelegitimní systém sám zničil" .

"Jakékoli neuvážené rozhodnutí izraelského okupačního režimu s cílem zachránit se může uvrhnout region do nové války," uvedla íránská mise OSN na sociální síti X.

Mírové jednotky OSN (UNIFIL), jakož i Dozorčí organizace OSN pro dodržování příměří (UNTSO) jsou rozmístěny na jihu Libanonu, aby kontrolovaly boje podél demarkační linie mezi Libanonem a Íránem.

"Mírové jednotky se na místě snaží snížit napětí a předejít chybě. Svět to však musí říci jasně, okamžitá deeskalace je nejen možná, ale také nezbytná," zdůraznil Generální tajemník OSN.

Spojené státy se také snaží zabránit vzniku rozsáhlejšího konfliktu mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh. V úterý to řekl emisar americké administrativy Amos Hochstein po eskalaci ostřelování v pohraničí na jihu Libanonu.  

Militanti Hizballáhu v Libanonu a izraelské jednotky se navzájem ostřelují ve zvýšené míře posledních osm měsíců – paralelně s válkou v Pásmu Gazy. Hizballáh podporovaný Íránem minulý týden odpálil proti Izraeli dosud nejvíce raket a bezpilotních letadel, čímž reagoval na izraelský nálet, při kterém zahynul vysoce postavený velitel hnutí.

Hochstein podle Times of Israel řekl, že do Libanonu byl vyslán okamžitě po krátké návštěvě Izraele, protože situace je "vážná". "V průběhu uplynulých týdnů jsme byli svědky eskalace. A (americký prezident Joe) Biden chce další eskalaci války zabránit," uvedl.

V úterý ráno se setkal s velitelem libanonských ozbrojených sil i s tamním předsedou parlamentu Nabíhem Barřím, šéfem šíitského hnutí Amal, které je spřízněno s Hizballáhem a také za poslední měsíce odpálilo rakety na Izrael.

Jednal i s libanonským premiérem Nadžíbem Míkátím, který mu podle prohlášení řekl, že Libanon o eskalaci neusiluje.

Spojené státy a Francie se podle Reuters diplomaticky snaží zajistit klid zbraní v pohraničí Izraele a Libanonu. Hizballáh tvrdí, že své útoky zastaví až když se dosáhne příměří v Pásmu Gazy.

Americký vyslanec úterý vyzval Hamás, aby souhlasil s návrhem dohody o příměří v Gaze, kterou podporují USA a která podle něho představuje příležitost ukončit válku podél tzv. amerických vyslanec. modré linie. Jedná se o demarkační linii mezi Libanonem a Izraelem, kterou v roce 2000 vytvořila OSN.

Témata:  válka na Ukrajině Antony Blinken

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.