Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Úspěch Sanderse v primárkách se prý demokratům nelíbí

Bernie Sanders, americký senátor (Vermont)
Bernie Sanders, americký senátor (Vermont)
Foto: CNN

Špičky Demokratické strany stále více znepokojuje současný vzestup senátora Bernieho Sanderse v klání o zisk stranické nominace na prezidenta USA. Ve snaze zabránit Sandersovi, aby demokraty reprezentoval v boji s prezidentem Donaldem Trumpem, jsou přitom vysocí stranící ochotni riskovat i rozbroje uvnitř strany a zabránit mu v zisku nominace na letním sjezdu, pokud k tomu dostanou příležitost. S odkazem na rozhovory s 93 vysoce postavenými demokraty to dnes napsal list The New York Times (NYT).

V nominačním souboji kandidáti usilují o zisk delegátů, kteří pro ně budou hlasovat na sjezdu plánovaném na červenec v Milwaukee. Těch je 3979 a aby uchazeč získal nominaci hned v prvním kole, musí dostat 1991 hlasů.

Pokud se to nikomu nepodaří, hlasuje se v dalších kolech. V těch pak již dosavadních 3979 delegátů není vázáno výsledkem voleb ve svém státě a může svůj hlas odevzdat komukoliv. K tomu navíc nově hlasuje 771 takzvaných superdelegátů, což jsou vysoce postavení demokraté - zákonodárci, guvernéři či bývalí prezidenti.

Řada pozorovatelů se shoduje, že podle dosavadního vývoje nominačního souboje existuje vysoká šance, že před sjezdem nikdo nadpoloviční většinu delegátů nezíská. Podle NYT si to myslí i většina ze superdelegátů, které list zpovídal.

Mezi vysoce postavenými demokraty přitom převládá názor, že pokud Sanders nominační klání vyhraje, ale nezíská nadpoloviční většinu delegátů, neměla by ho strana do souboje s Trumpem vyslat. Ačkoliv se někteří straníci obávají, že by taková situace mohla způsobit hluboké rozkoly mezi frakcemi Demokratické strany, ohrozit její soudržnost a nahrát republikánům, jiní se domnívají, že je to menší problém, než kdyby demokraty ve volbách zastupoval Sanders.

Senátor za Vermont, který sám sebe nazývá demokratickým socialistou, znervózňuje demokratické špičky svou výrazně levicovou agendou, jež zahrnuje například plán na zavedení státní zdravotní péče či bezplatného studia na státních vysokých školách.

V demokratických kuloárech se tak již nyní probírají možné strategie na sjezd a rodí se i nápady, jež podle NYT někdy připomínají spíše politické drama. Jedním z nich je například plán přivést do hry kandidáta, který se vůbec nominačního souboje nezúčastnil, ale je silnou jednotící figurou. Jedním takovým je například senátor za Ohio Sherrod Brown či předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Další myšlenkou je zapojit do hry manželku bývalého prezidenta Barracka Obamy Michelle, která by mohla kandidovat jako Sandersova viceprezidentka. Demokraté by tím měli v prezidentské volbě osobnost, kterou by mohli bezvýhradně podporovat.

Další vývoj nominačního procesu silně předznamená takzvané volební superúterý 3. března, kdy se bude hlasovat v 16 státech a teritoriích najednou a rozdělí se více než třetina všech delegátů. Pokud Sanders přesvědčivě vyhraje, dokáže zřejmě nominaci získat bez problémů. Pokud bude výsledek těsný, mohl by sice nominační klání vyhrát, ale o možnost utkat se s Trumpem by musel dále bojovat na značně nepřátelsky naladěném sjezdu.

Témata:  Bernie Sanders volby v USA EuroZprávy.cz

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.