Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V běloruském referendu prošly změny ústavy umožňující umístění jaderných zbraní

Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko při oslavách konce II. světové války v Moskvě.
Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko při oslavách konce II. světové války v Moskvě.
Foto: kremlin.ru

V nedělním referendu v Bělorusku byly schváleny ústavní změny, které mají podle kritiků dál upevnit moc běloruského lídra Alexandra Lukašenka, informovala agentura Reuters. Změny také zahrnují zrušení neutrálního bezpečnostního statusu, díky kterému budou moci být na běloruském území rozmístěny jaderné zbraně jiných států, například Ruska. Tento bod zároveň umožní stálou přítomnost ruských sil na běloruském území.

Podle běloruské centrální volební komise pro změny ústavy hlasovalo 65,2 procenta účastníků. Běloruská opozice hlasování již dříve prohlásila za nezákonné. Opoziční představitelé také voliče vybídli, aby znehodnotili lístky na nichž byla jediná otázka: "Souhlasíte se změnami ústavy Běloruské republiky a jejími doplněními?"

Podle nové ústavy bude moci jedna a táž osoba zastávat úřad prezidenta maximálně po dobu dvou funkčních období. Lukašenka, který vládne od roku 1994, se ale toto pravidlo týkat nebude. Norma totiž vstoupí v účinnost až v den nástupu do funkce nově zvoleného prezidenta. Tímto způsobem se Lukašenkovi bude jeho působení počítat od nuly, až mu v roce 2025 vyprší současný mandát.

Díky změnám ústavy by se na běloruském území mohly objevit jaderné zbraně poprvé od doby, kdy se jich země po rozpadu Sovětského svazu vzdala. To podle Reuters zvyšuje sázky v době, kdy Lukašenko stojí za invazí ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu.

Běloruský lídr v neděli v jedné z volebních místnosti řekl, že by mohl požádat Rusko, aby Bělorusku vrátilo jaderné zbraně. "Pokud vy (Západ) umístíte jaderné zbraně do Polska nebo Litvy, k našim hranicím, pak se obrátím na Putina, aby mi bez jakýchkoli podmínek vrátil jaderné zbraně, které jsem odevzdal," řekl Lukašenko.

Referendum vyvolalo v nejméně 12 městech demonstrace proti invazi na Ukrajinu. Podle lidskoprávního centra Vjasna bylo v neděli zadrženo přes 500 účastníků protestů. V metropoli Minsku lidé pochodovali s ukrajinskými vlajkami a pokládali květiny před budovu ukrajinského velvyslanectví.

Bělorusy vyzvala k tomu, aby hlasování využili k protestu proti invazi, i vůdčí osobnost běloruské opozice Svjatlana Cichanouská.

Témata:  Ukrajinská krize Bělorusko Alexandr Lukašenko Vladimír Putin Rusko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.