Podle statistického úřadu trpí více než 826.000 lidí dlouhým covidem nejméně rok a dalších 1,4 milionu lidí má příznaky ještě nejméně tři měsíce od potvrzení první infekce.

Nejčastěji uváděným příznakem dlouhého covidu je únava, kterou zmínila více než polovina osob s přetrvávajícími zdravotními komplikacemi, následovaná dušností, kašlem a bolestmi svalů. Každý pátý člověk s dlouhým covidem uvedl, že příznaky nemoci "velmi omezují" jeho schopnost vykonávat každodenní činnosti.

Někteří pacienti byli tak zesláblí, že prý nebyli schopni pracovat nebo dokonce ujít několik kroků. Přibližně 1,4 milionu lidí uvedlo, že dlouhý covid měl nepříznivý dopad na jejich schopnost účastnit se každodenních činností.

Zjištění podle listu zdůrazňují naléhavou potřebu výzkumu příčin tohoto onemocnění a léků, které by pomohly pacientům.

Vědci si stále nejsou jistí, co je příčinou dlouhého covidu, a domnívají se, že základní příčina se může lišit v závislosti na reakci člověka na počáteční infekci. U některých pacientů může covid vyvolat přehnanou aktivitu imunitního systému, což znamená, že napadá nejen virus, ale i jejich vlastní orgány a způsobuje trvalé poškození. Virus může také poškodit cévy, což přispívá k srdečním problémům.

ONS uvedl, že dlouhým covidem častěji trpí ženy, osoby ve věku 35 až 69 let, lidé žijící ve znevýhodněných oblastech, pracujících v sociální péči, ve školství nebo ve zdravotnictví a osoby s jinými zdravotními potížemi nebo postižením.

Samostatné údaje naznačují, že veřejnost v reakci na pandemii trvale upravila své návyky. Podle průzkumu společnosti YouGov a ONS třetina lidí uvedla, že se nadále vyhýbá místům s velkým počtem lidí, zatímco více než polovina uvedla, že stále nosí ochranné roušky. Týkalo se to i části mladší generace. Až 16 procent osob ve věku 16 až 29 let uvedlo, že se společensky distancují, a 40 procent řeklo, že stále občas nosí roušky.