Politickou základnou Merkelové byl přes 30 let volební obvod zahrnující město Stralsund na severovýchodě Německa společně s ostrovem Rujánou a severem Předního Pomořanska. O přímý mandát po Merkelové se ucházel Georg Günther z její Křesťanskodemokratické unie (CDU), porazila ho ale kandidátka sociální demokracie (SPD) Anna Kassautzká.

V Postupimi získal přímý poslanecký mandát kancléřský kandidát SPD Olaf Scholz, chtěla jej tam i kancléřská kandidátka Zelených Annalena Baerbocková. Ta poslanecké křeslo nakonec získala přes zemskou kandidátku strany.

Přímý mandát na západě Německa získal sociálnědemokratický expert na zdravotnictví Karl Lauterbach, který patřil k nejhlasitějším zastáncům rázných opatření proti pandemii nemoci covid-19. Kampaň před volbami musel vést s ochrankou, neboť čelil výhrůžkám. Svůj úspěch Lauterbach považuje za potvrzení stávajícího postupu proti pandemii.

Svůj přímý mandát naopak ztratil vládní zmocněnec pro nové spolkové země Marco Wanderwitz z CDU, kterého porazil Mike Moncsek z protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Wanderwitz na jaře vyvolal rozruch, když prohlásil, že část obyvatel východu podle něj zastává pevné nedemokratické názory. Za toto hodnocení čelil kritice nejen od AfD, ale také od CDU. Merkelová uvedla, že názor zmocněnce nesdílí. Prohlásila také, že se nikdy nesmíří s tvrzením, že je něco takto dané. "Budu vždy pracovat na tom, abych každého získala pro demokracii," řekla tehdy.

V sárském volebním obvodě Saarlouis se o přímý mandát střetli německý ministr hospodářství z CDU Peter Altmaier a sociálnědemokratický šéf diplomacie Heiko Maas, který nakonec zvítězil. Přímý mandát si udržel 79letý předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble z CDU. Jeho stranický kolega a šéf úřadu kancléřky Merkelové Helge Braun přímý mandát naopak těsně ztratil, podobně neuspěly také ministryně zemědělství Julia Klöcknerová z CDU a konzervativní ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová.

Do Spolkového sněmu se za CDU nedostal bývalý šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen, který k nelibosti své strany kritizuje migrační politiku jako příliš otevřenou. Maassen považuje téma klimatických změn za zveličované a požaduje, aby měl Berlín lepší vztahy s Moskvou. Maassenovu kandidaturu část CDU vnímala kriticky, protože jeho názory vnímala jako příliš blízké k AfD.

I v novém Spolkovém sněmu zůstane česká, respektive slovenská stopa. Ve volebním obvodě Nürtingen na jihu Německa ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko za liberální svobodné demokraty (FDP) obhájila mandát Renata Altová, která ve stávajícím Spolkovém sněmu vede parlamentní skupinu Slovensko-Česko-Maďarsko. Altová pochází ze západoslovenské Skalice u hranic s Českem a před trvalým usazením v Německu působila v československých a slovenských diplomatických službách.

V parlamentu znovu rovněž usedne Petr Bystroň, který kandidoval ze čtvrtého místa bavorské kandidátky AfD a který do Německa přišel v roce 1988 s rodiči jako politický uprchlík. Bystroňův stranický kolega rodilý Bratislavan Pavol Podolay poslanecký mandát neobhájil.

Do sněmu se ze Saska nedostali ani poslanec za Zelené Wolfgang Wetzel ze Cvikova (Zwickau) a jeho stranická kolegyně Annett Jagielaová z hornolužického Zhořelce (Görlitz). Wetzel se angažuje v česko-německé spolupráci a Jagielaová žila v Praze, kde v letech 2004 až 2005 studovala na Karlově univerzitě.