Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Polsku se rozjíždí předvolební boj. Řeší se houbaření i přídavky

Jaroslaw Kaczyński na misi s premiéry Česka, Slovinska a Polska na Ukrajině (15.3.2022).
Jaroslaw Kaczyński na misi s premiéry Česka, Slovinska a Polska na Ukrajině (15.3.2022).
Foto: Facebook / Володимир Зеленський

Polsko se už za několik týdnů dočká parlamentních voleb a politický tlak sílí. Prezident Andrzej Duda, který je spojencem vládnoucí strany Právo a spravedlnosti (PiS), podepsal zákon, kterým se od příštího roku zvyšují přídavky na děti. Předseda PiS Jaroslaw Kaczyński pak varoval před rostoucím vlivem Evropské unie, který by podle něj mohl vést k zákazu houbaření v Polsku.

V současné době je tato finanční dávka, která je poskytována každému dítěti bez ohledu na příjmy jeho rodičů, ve výši 500 zlotých (přibližně 2740 Kč) měsíčně. Podle polských médií se tato částka nově zvýší na 800 zlotých (cca 4380 korun) měsíčně.

Prezident Duda tvrdí, že z hlediska státu jde o investici. "Toto jsou pravděpodobně nejlépe investované peníze. Je těžké si představit lepší investici než investici do občanů, společnosti a především do budoucnosti našich dětí," uvedl. Zdůraznil, že zvýšení o 300 zlotých měsíčně nejenom kompenzuje inflaci, ale znamená skutečné zlepšení.

Televizní stanice TVN24 si na svých webových stránkách připomněla, že program 500 plus byl spuštěn v roce 2016 a toto zvýšení představuje první změnu od té doby. Podle veřejných průzkumů má PiS největší šanci na vítězství v nadcházejících volbách, nicméně nemusí získat dostatečnou většinu v parlamentu k sestavení vlády.

Není proto překvapivé, že předseda strany Kaczyński pokračuje ve své ostré rétorice. Varoval například před rostoucím vlivem Evropské unie, který by podle něj mohl vést k zákazu houbaření. Výroky tohoto politika přitom často kritizuje Brusel i opoziční politici.

Během setkání s občany ve městě Chełm na východě země vyjádřil podle Polish News Kaczyński své názory na aktuální situaci v Evropské unii. Podle něj probíhají v rámci EU snahy o centralizaci moci v Bruselu a vytvoření jednotného státu v rámci celé unie.

Kaczyński zdůraznil, že tímto způsobem se nejedná o federalizaci Evropy, ale o koncentraci rozhodovacího pravomoci na úrovni Bruselu. Jako příklad uvedl situaci, kdy by Brusel měl rozhodovat o správě lesů v jednotlivých členských zemích, což podle něj může omezit svobodu občanů.

Kaczyński se zastal zvláštního významu lesů pro Poláky, kteří si tuto přírodní krásu užívají například při houbaření. Uvedl, že v Polsku mají svobodu chodit do lesa a sbírat houby, což je nedílnou součástí jejich osobní svobody. Zdůraznil význam zachování této svobody.

Kromě toho Kaczyński prohlásil, že je nezbytné bojovat za suverenitu Polska a za právo samostatně vládnout, aby se Poláci nestali občany druhého řádu. Jeho komentáře také obsahovaly narážky na vztahy se sousedními zeměmi, kdy zmínil nedostatek zájmu sousedů o prosperitu Polska.

Donald Tusk, předseda Občanské platformy, která je hlavní opoziční stranou v Polsku a má proevropský postoj, reagoval na Kaczyńského slova prostřednictvím sociálních sítí. Zdůraznil, že Kaczyński vyjadřuje současné volby jako boj o svobodu houbaření, což považuje za neobvyklý a zajímavý úhel pohledu na situaci.

Témata:  Polsko Andrzej Duda Jaroslaw Kaczyński

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.