V prezidentských volbách ve Francii mají největší šance Macron a Le Penová

Výsledky voleb může zásadně ovlivnit nevýrazná předvolební kampaň i očekávaná, na francouzské poměry nízká volební účast okolo 70 procent. Pokud nikdo v prvním kole nezíská absolutní většinu, což se zatím zdá nepravděpodobné, o vítězi rozhodne druhé kolo 24. dubna.

Předvolební kampaň poznamenala nejprve pandemie covidu-19, pak válka na Ukrajině a nakonec i nepokoje na Korsice po zabití korsického nacionalisty spoluvězněm. Macron se do kampaně zapojil až na poslední chvíli a vynechal i televizní debatu s ostatními kandidáty, kteří mu vyčítají nezájem o volby. Macron se od začátku ruské invaze na Ukrajinu intenzivně věnoval diplomatickým snahám o urovnání konfliktu, což mu bralo čas na účast v kampani, ale stoupl díky tomu v očích části Francouzů a jeho volební preference rostly. Naopak Le Penovou, která v minulosti inklinovala k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a ruské banky jí půjčily peníze na předvolební kampaň, ruská invaze dočasně oslabila.

Ruská invaze na Ukrajinu se promítla do kupní síly Francouzů, kterou považují za jedno z nejvýznamnějších témat voleb. Francouze trápí rostoucí ceny potravin a pohonných hmot, nedostupnost bydlení, chudoba a celkový růst životních nákladů. Snížení daňové zátěže na podporu kupní síly slibuje Macron i Le Penová, naopak Mélenchon prosazuje progresivnější zdanění.

Velké rozdíly mezi kandidáty jsou v pohledu na migraci. Současným uprchlíkům z Ukrajiny je francouzský civilní a politický život bližší než migrantům z islámských zemí, jejichž přítomnost dominovala debatám v minulosti. Názorová hranice je patrná zejména mezi kandidáty umírněné a krajní pravice. Mírné zpřísnění navrhuje Macron, nechce obnovovat povolení k pobytu migrantům, kteří spáchali trestný čin, pro delší pobyty chce povinnou znalost francouzštiny. Výrazně dál v omezení migrace chce jít Le Penová nebo další kandidát krajní pravice, bývalý novinář Éric Zemmour. Po začátku války dokonce Zemmour prohlásil, že by Francie neměla přijmout jediného ukrajinského uprchlíka, což ho v průzkumech preferencí připravilo o několik procentních bodů, které získal i za svou tvrdou rétoriku proti migrantům z muslimských zemí. Neobvykle tvrdý postoj vůči migrantům v kampani zaujala také republikánka Valérie Pécresseová.

Podobné štěpení je i v postoji kandidátů k Evropské unii. Macron je velmi proevropský a v prezentaci tohoto postoje mu pomáhá i právě probíhající francouzské předsednictví Rady EU, které od Francie v červenci převezme Česká republika. Macron a Pécresseová si přejí větší evropskou integraci, zatímco Le Penová, Zemmour a Mélenchon více francouzské suverenity na úkor EU.

Podle dnes zveřejněného průzkumu společnosti BVA má Macrona v úmyslu volit 27 procent Francouzů a jeho preference nadále mírně klesají. Stále jsou však na vyšší úrovni, než byly na začátku konfliktu na Ukrajině. Jeho náskok na druhou Le Penovou se stále zmenšuje, europoslankyně má aktuálně 23 procent hlasů, rostoucí dynamika sondáže hovoří v její prospěch. Od začátku března si třiapadesátiletá politička připsala sedm procentních bodů. Už týden je rozdíl mezi těmito dvěma kandidáty o pouhou statistickou odchylku, což v praxi znamená, že se jejich pořadí může obrátit.

Od začátku února si připsal 8,5 procentního bodu i Mélenchon, podle BVA má teď 17,5 procenta preferencí. Krajně levicový veterán voleb apeluje na sjednocení levice a snaží se na poslední chvíli získat hlasy voličů socialistické starostky Paříže Anne Hidalgové a ekologa a europoslance za Zelené Yanicka Jadota, kteří mají 2,5, respektive 4,5 procenta hlasů. Zelení se ve Francii řadí k levicovým stranám.

Dalšími kandidáty na prezidenta jsou aktivista a politik Jean Lassalle, komunista Fabien Roussel, poslanec za gaullistickou stranu Vzhůru, Francie Nicolas Dupont-Aignan, radikálně levicový odborář a dělník Philippe Poutou a profesorka ekonomie kandidující v barvách krajně levicové strany Nathalie Arthaudová.

Poslední jmenovaní kandidáti mají mizivé šance na postup do druhého kola, jejich cílem je získat alespoň pět procent odevzdaných hlasů. Pokud se jim to podaří, stát jim proplatí 47 procent nákladů vynaložených na předvolební kampaň. Pokud hranici nepřekonají, stát jim přispěje jen 4,7 procenta vynaložené částky. Ze zákona výdaje na kampaň nesmí překročit 16,85 milionů pro účastníky výhradně prvního kola a 22,51 milionů pro ty, kteří postoupí do kola druhého.

Za dva týdny se očekává souboj Macrona a Le Penové, kteří se ve druhém kole střetli už před pěti lety. Macron tehdy výrazně zvítězil, podle průzkumů ale tentokrát jeho náskok nemusí být tak jednoznačný. Do výsledků promluví také účast. Le Penová má podporu zejména u mladých, nevzdělaných a velkou popularitu má i na venkově, který během kampaně hojně navštěvovala. Lidí do 24 let se chystá jít volit jen zhruba polovina, což by mohlo Le Penové uškodit. Celková volební účast se očekává okolo 70 procent, což by byla nejnižší účast od první přímé volby v roce 1958.

Volební místnosti v pevninské Francii se otevřou v neděli v 8:00, zavřou se ve 20:00. Kvůli odlišnému časovému pásmu se v některých francouzských zámořských územích a departementech bude volit už v sobotu. První odhady výsledků se očekávají během nedělního večera, kompletní výsledky zveřejní ministerstvo vnitra v pondělí.

Průzkum: Náskok Macrona před Le Penovou se stále zmenšuje

Náskok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona před krajně pravicovou kandidátkou Marine Le Penovou se před nedělním prvním kolem voleb hlavy státu opět zmenšil. Vyplývá to z předvolebního průzkumu společnosti Elabe pro stanici BFM TV. Podle průzkumu projdou do druhého kola právě tito dva kandidáti, ve volbě 24. dubna by byl jejich odstup jen dvě procenta.

V nedělním prvním kole by Macrona volilo 26 procent Francouzů, tedy nejvíce ze všech 12 kandidátů na úřad prezidenta. Le Penové by dalo svůj hlas 25 procent voličů. Ve druhém kole průzkum předpokládá zisk 51 procent pro Macrona a 49 procent pro Le Penovou. Společnost Elabe však upozornila, že 21 procent dotázaných "nevyjádřilo úmysl volit".

Na třetím místě je krajně levicový politik Jean-Luc Mélenchon, kterého by volilo 17,5 procenta voličů. Na postup do druhého kola by to ale nestačilo.

Ve čtvrtečním průzkumu, který si nechal udělat deník Le Monde, by nyní Macrona volilo 26,5 procenta, Le Penovou 21,5 procenta a Mélenchona 16 procent.

Zbylí výrazní kandidáti zůstávají podle průzkumu BFM TV daleko za touto trojicí. Průzkum přisuzuje 8,5 procenta dalšímu kandidátovi krajní pravice, bývalému novináři Ériku Zemmourovi. Pro republikánku Valérii Pécresseovou by hlasovalo osm procent voličů a čtyři procenta by dala hlas zelenému kandidátovi Yannicku Jadotovi.

Výsledky voleb může ovlivnit na francouzské poměry nízká volební účast okolo 70 procent. Pokud nikdo v prvním kole nezíská absolutní většinu, což se zatím zdá nepravděpodobné, o vítězi rozhodne druhé kolo 24. dubna.

Témata:  volby ve Francii 1,  Francie,  Emmanuel Macron,  Marine Le Pen