Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V zemích angažovaných ve válce vzrostl počet kyberútoků až o polovinu

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

V souvislosti s válkou na Ukrajině vzrostl v zemích zapojených do konfliktu v prvním čtvrtletí počet kybernetických útoků až o 50 procent. O polovinu narostl počet útoků trojských koní pro vzdálený přístup a o pětinu vzrostl počet pokusů o krádež dat na Ukrajině, v Rusku a Bělorusku. Naopak jinde ve světě některé typy útoků oslabily, například incidenty s vyděračskými programy. Uvedla to antivirová firma Avast.

"V Rusku jsme také zablokovali o 30 procent více pokusů o infikování nových zařízení a jejich připojení do botnetů, jejichž cílem je vytvořit armády zařízení, která mohou provádět útoky DDoS na média a další kritické webové stránky a infrastrukturu. Na Ukrajině jsme těchto pokusů zaznamenali o 15 procent více. Na druhou stranu jsme v Rusku a na Ukrajině pozorovali o 50 procent méně útoků reklamního softwaru, což může být způsobeno tím, že zejména na Ukrajině nyní používá internet méně lidí," uvedl ředitel výzkumu v Avastu Jakub Křoustek.

Těsně před začátkem války zaznamenaly virové laboratoře Avast Threat Labs několik kybernetických útoků, za nimiž pravděpodobně stály ruské skupiny. Jedna z nich, Gamaredon, na konci února výrazně zvýšila aktivitu. Svůj škodlivý program šířila na širokou cílovou skupinu, včetně běžných uživatelů, a vyhledávala potenciální oběti pro špionáž.

Šířil se také vyděračský program Hermetic Ransom a analytici Avastu také sledovali nástroje k útokům DDoS na ruské webové stránky propagované tzv. hacktivistickými komunitami. Objevili webové stránky, například i s předpovědí počasí, které obsahovaly kód, jenž dokázal tyto útoky prostřednictvím prohlížeče návštěvníků provést i bez jejich souhlasu. Jejich počet ke konci čtvrtletí poklesl.

Avast v prvním čtvrtletí zaznamenal pokles vyděračských útoků (ransomwaru) po celém světě, a to o sedm procent ve srovnání s předchozím čtvrtletím, což zřejmě způsobila válka na Ukrajině, odkud působí mnoho provozovatelů a uživatelů ransomwaru. Díky tomu se počet těchto typů útoků druhé čtvrtletí snižuje, byť ve čtvrtém čtvrtletí 2021 pokles způsobila hlavně spolupráce států, vládních organizací a dodavatelů bezpečnostních řešení, jimž se povedlo dopadnout některé autory a provozovatele ransomwaru. Dalšími příčinami poklesu mohlo být únorové ukončení činnosti jedné z nejaktivnějších a nejúspěšnějších ransomwarových skupin, Maze, a rovněž pokračující trend, kdy se tyto vyděračské gangy zaměřují spíše na velké cíle.

Válka způsobila rozkol v ransomwarovém gangu Conti. Ukrajinský analytik zveřejnil interní soubory skupiny a zdrojový kód ransomwaru Conti poté, co se skupina postavila na stranu Ruska a slíbila odvetu za kybernetické útoky vůči této zemi. Důsledkem zveřejnění informací je dočasný ústup ransomwaru Conti.

Česka se v prvním čtvrtletí nejvíce týkají hrozby ransomwaru, nástrojů pro krádež informací, trojských koní pro vzdálený přístup (RAT) či krádeží údajů k platebním kartám. Jejich počet však výrazně nevzrostl, uvedl Avast.

Témata:  kybernetická bezpečnost hackeři

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.