Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vakcínu firmy J&J je lepší posílit Pfizerem či Modernou, uvádí studie

Očkování, ilustrační foto
Očkování, ilustrační foto
Foto: Pixabay

U osob původně naočkovaných covidovou vakcínou firmy Johnson & Johnson (J&J) se ukazuje větší imunitní reakce, pokud jako posilovací dávku dostanou namísto původní látky některou z vakcín od firem Pfizer/BioNTech či Moderna. Vyplývá to z předběžných výsledků studie, kterou ve středu zveřejnil americký Národní ústav zdraví (NIH).

Zjištění je podle agentury Reuters další překážkou ve snaze firmy J&J získat povolení k podávání posilovací dávky její vakcíny v USA.

Studie zkoumala imunitní reakce 450 lidí a dospěla k závěru, že "míchání" různých vakcín je pro dospělé osoby bezpečné. Očkovací látky firem Pfizer a Moderna přitom fungují na bázi takzvané mediátorové RNA (mRNA), J&J pak využívá technologii virových vektorů.

Vědci z NIH porovnávali případné vedlejší účinky a imunitní odezvu u dobrovolníků, kteří dostali posilovací dávku od stejného výrobce, a následně u těch, u nichž se obsah dodatečných injekcí lišil. Vypozorovali, že míchání látek přineslo srovnatelné vedlejší účinky jako u původní vakcinace a nezvýšilo riziko zdravotních komplikací.

Využívání různých látek u stejného pacienta přitom nevedlo k nižší imunitní odezvě než při použití původní vakcíny. U lidí původně naočkovaných mRNA vakcínami je ochrana stejná po obdržení další injekce jakékoliv ze zkoumaných očkovacích látek, u vakcíny J&J nicméně přinesly "konkurenční" látky lepší výsledek.

NIH v pátek předloží výsledky studie poradnímu orgánu Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), který se bude vyjadřovat k tomu, zda úřadu doporučí schválit posilovací dávky Moderny a J&J. FDA již dříve dala zelenou třetím dávkám vakcíny od Pfizeru, ty nyní v USA dostávají osoby starší 65 let či pacienti se zvýšeným rizikem těžkého průběhu covidu-19.

Činitelé FDA přitom ve středu vyjádřili znepokojení nad některými údaji zaslanými firmou J&J v její žádosti. Nelíbily se jim například malé počty testovaných pacientů, či předložení některých neověřených dat.

O účinnosti posilovacích dávek dnes před panelem při FDA hovořila šéfka odboru veřejného zdraví na izraelském ministerstvu zdravotnictví Šaron Alrojová-Preisová. Třetí dávku některé z mRNA vakcín nyní v blízkovýchodní zemi dostalo již přes 40 procent tamního obyvatelstva a podle Alrojové-Preisové se díky tomu nyní snižují počty nových infekcí i u osob, které nejsou naočkovány vůbec.

Panel expertů dá svoje doporučení ohledně očkovacích látek firem Moderna a J&J do konce tohoto pracovního týdne. FDA se jejich názorem řídit nemusí, nicméně se k němu ve svých rozhodnutích často kloní. Poslední překážkou případného schválení posilovacích dávek bude rozhodnutí amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), které rozhodne například o tom, pro jaké skupiny obyvatelstva posilovací dávku povolí.

Témata:  očkování koronavirus (coronavirus) COVID-19

Související

Aktuálně se děje

15. února 2026 17:11

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.