Vítězství politických stran, které jsou v opozici vůči čtyřiačtyřicetiletému prezidentovi, si přeje 61 procent dotázaných. Mezi dělníky je procento ještě o osm bodů vyšší a u voličů extrémní pravice a levice dosahuje dokonce 90.
Centristický politik Macron obhájil prezidentský mandát, když v nedělním druhém kole voleb získal zhruba 58,5 procenta hlasů. Jeho krajně pravicová soupeřka Marine Le Penová obdržela 41,5 procenta. Řada Francouzů ale zřejmě pro Macrona hlasovala spíše proto, aby zabránili Le Penové stát se hlavou státu, než že by byli přesvědčenými stoupenci dosavadního prezidenta.
Průzkumy ukazují, že v červnových volbách by mohlo Macronovo uskupení Republika v pohybu a jeho spojenci přesto znovu získat většinu. Pokud by neuspěli, bylo by pro Macrona velmi složité prosazovat jeho politické priority.
První kolo voleb do francouzského Národního shromáždění se uskuteční 12. června. Kandidáti se ucházejí o hlasy voličů v jednotlivých obvodech a pro zisk mandátu je potřeba získat absolutní většinu. Pokud není v prvním kole v daném obvodu nikdo zvolen, koná se o týden později, letos tedy 19. června, kolo druhé.
