Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Většina uprchlíků z Ukrajiny v nejbližší době hodlá zůstat tam, kde nyní je

Obyvatelé Ukrajiny utíkají před invazí ruské armády
Obyvatelé Ukrajiny utíkají před invazí ruské armády
Foto: FREE Photo Ratynskiy Vyacheslav / UNIAN

Asi dvě třetiny Ukrajinců, kteří před válkou ve své vlasti utekli do okolních zemí, hodlají v nejbližší době zůstat tam, kde nyní jsou. Nicméně většina z nich doufá, že se jednou na Ukrajinu budou moci vrátit, ale nevědí kdy to bude možné. Vyplynulo to z průzkumu mezi 4900 ukrajinskými uprchlíky v Polsku, Moldavsku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a Česku, o kterém informoval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Průzkum se konal mezi polovinou května a června.

Vrátit se na Ukrajinu podle něj plánovalo 16 procent dotázaných. Patnáct procent z nich uvedlo, že půjde jen o krátkou cestu s cílem navštívit rodinu, obstarat si potřebné věci nebo pomoci blízkým dostat se do zahraničí. Jedenašedesát procent nevědělo, na jak dlouho na Ukrajinu pojedou.

UNHCR podotýká, že plány uprchlíků ohledně toho, jestli zůstanou v hostitelské zemi, nebo se vrátí na Ukrajinu, se lišily podle toho, z jaké ukrajinské oblasti pocházejí i v jaké zemi se zrovna nacházejí. V případě Ukrajinců, kteří nalezli útočiště v Česku, třetina uvedla, že se chce v blízké době vrátit do vlasti, 27 procent plánovalo zůstat v ČR, 37 procent si nebylo ohledně svých plánů jistých a tři procenta chtěla odejít do jiné hostitelské země. V případě Polska, které přijalo nejvíce uprchlíků z Ukrajiny, dalo 79 procent dotázaných najevo, že chtějí v této zemi v blízké budoucnosti zůstat, vrátit se chtělo osm procent respondentů. Z Moldavska do jiného hostitelského státu plánovala odejít skoro čtvrtina uprchlíků, v případě Maďarska šlo o 19 procent a Rumunska o 16 procent.

Jako důvod, proč uprchlíci v dané hostitelské zemi zůstávají, největší část z nich uváděla bezpečnost (52 procent), rodinné vazby (15 procent) a zaměstnanost (11 procent). Pokud chtějí odejít do nějaké jiné země, tak nejčastěji zmiňují Německo (27 procent), které následuje Kanada (deset procent), Česko a Británie (obě země šest procent).

Za své nejnaléhavější potřeby uprchlíci označovali peníze, práci a bydlení. Co se týče typu ubytování, žijí asi dvě třetiny Ukrajinců u různých hostitelů a v pronájmech. V Česku u hostitelů bydlí 34 procent těchto lidí, v pronájmu 37 procent, v různých hromadných ubytovnách 21 procent a v přijímacích centrech jen tři procenta. V Moldavsku v přijímacích a tranzitních centrech přebývá 34 procent ukrajinských běženců, v Rumunsku 27 procent.

Průzkumu se účastnilo nejvíce lidí v Polsku, kde šlo o 2320 respondentů, a nejméně v Česku, kde odpovídalo 311 lidí. Z 90 procent to byly ženy, které se v zahraničí ocitly s dětmi nebo starými příbuznými. Z velké části z nich se staly samoživitelky, protože jejich rodiny byly kvůli válečnému konfliktu rozděleny.

V hranicích Ukrajiny zůstává více než 7,1 milionu lidí, kteří kvůli válce museli opustit domov, a odhadem 15,7 milionu lidí tam potřebuje humanitární pomoc a ochranu, uvádí UNHCR. Ke konci června bylo v různých zemích Evropy nejméně 5,5 milionu uprchlíků z Ukrajiny a dalších 3,6 milionu jich požádalo o dočasnou ochranu.

Témata:  uprchlíci

Aktuálně se děje

18. dubna 2024 22:05

Fiala potvrdil, že slovenská sbírka pomůže k nákupu munice pro Ukrajinu

Česko našlo cestu k využití finančních prostředků získaných v rámci slovenské občanské sbírky pro českou iniciativu na nákup dělostřelecké munice pro ukrajinskou armádu. Po skončení mimořádného unijního summitu to uvedl český premiér Petr Fiala (ODS). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy