Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Volby na Slovensku: Vládní Směr-SD nemá vítězství jisté, tvrdí sociolog

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Nejsilnější slovenská vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica nemá měsíc před parlamentními volbami vítězství jisté, byť je dlouhodobě nejpopulárnější stranou v zemi. Ani skupina opozičních či neparlamentních stran nemůže zatím definitivně počítat s tím, že po volbách sestaví vládu s většinovou podporou ve sněmovně.

Sociolog a ředitel agentury Focus Martin Slosiarik připomněl stoupající preference krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS), která se drží na druhém místě v žebříčku popularity a se kterou představitelé hlavních politických stran v zemi už předem odmítli případnou povolební spolupráci.

"Šance zde existuje, je to 50 na 50. Směr se zatím zúčastnil pěti parlamentních voleb a ve čtyřech z nich měl nižší výsledek, než byly jeho preference," řekl Slosiarik k možnosti, že Směr-SD poprvé od roku 2006 nevyhraje na Slovensku parlamentní volby. Dodal, že v minulosti sociální demokraté ale vstupovali do voleb z pozice jasného očekávaného vítěze, a proto část jejich sympatizantů mohla nakonec volit jinou stranu.

Popularita Směru-SD klesá už několik let. Preference strany, která ve volbách do sněmovny v roce 2012 ještě získala 44,4 procenta hlasů a před čtyřmi roky obdržela 28,28 procenta hlasů, se nyní pohybují na úrovni 18 procent.

"Nespokojení voliči Směru jsou rozzlobení na systém. Vnímají, že země je v nějakém nepořádku, a že politici na ně kašlou," uvedl sociolog. Ficova strana podle něj ztrácí voliče v produktivním věku, kteří poukazují také na nespravedlnost ve státě a na problémy ve zdravotnictví a ve školství.

Slosiarik řekl, že šanci na volební vítězství má i LSNS bývalého předsedy Banskobystrického kraje Mariana Kotleby, jejíž podpora v posledním průzkumu Focusu pro televizi Markíza činila 12,8 procenta, nebo některá ze tří nových či stávajících formací.

Preference koalice Progresivní Slovensko (PS)/Spolu, dále strany Za lidi exprezidenta Andreje Kisky a protikorupčního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti se shodně pohybují kolem deseti procent. Tato trojice stran se spolu s dalšími subjekty mimo LSNS loni nedohodla na vytvoření velké předvolební koalice jako protiváhy stávající trojici vládních stran, které by podle sondáží většinu ve sněmovně nezískaly.

"Kotleba posiluje a má šanci dostat se k 15 procentům, což je údaj, který může stačit na volební vítězství. Nelze očekávat, že zklamaní voliči Směru přejdou ke stranám demokratické opozice," řekl sociolog. Dodal, že LSNS, která dostala ve volbách v roce 2016 osm procent hlasů, získává na svou stranu i nevoliče a mladé lidi, kteří půjdou hlasovat poprvé. "Lidé vnímají, že standardní politika selhala a že musí přijít nějaký vůdce, který udělá pořádek," uvedl Slosiarik.

Podle sondáží by se do sněmovny mohlo na pětimilionovém Slovensku dostat až devět politických stran a koalic. V pásmu popularity od čtyř do šesti procent se ovšem pohybuje šest stran; pro zisk křesel ve sněmovně musí přitom strana získat ve volbách alespoň pět procent hlasů a pro koalici PS/Spolu platí sedmiprocentní limit.

Konečný výsledek stran bude podle sociologa záviset i na závěru kampaně. V předchozích volbách se 15 procent voličů rozhodlo pro vybranou stranu až v den voleb a dalších 15 procent v týdnu před volbami. Kromě toho o vítězi nadcházejících parlamentních voleb, které se uskuteční 29. února, by podle Slosiarika mohly rozhodnout hlasy Slováků ze zahraničí. O volbu poštou z ciziny požádalo přes 55.000 Slováků.

Témata:  volby na Slovensku Smer SD Slovensko Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko Za lidi (Za ľudí)

Související

Aktuálně se děje

17. září 2025 17:36

Tažení proti Palestincům má kulturní přesah. Státy požadují vyhození Izraele z Eurovize, jinak hrozí bojkotem

V souvislosti s válkou v Gaze se rozvinula krize, která vyvolala intenzivní kulturní kritiku Izraele v celé Evropě. Španělsko se stalo nejnovější zemí, která pohrozila bojkotem Eurovize, a to v době, kdy se podle webu Politico stále více států přiklání k tomu, aby byl Izrael vyloučen. Některé evropské vlády sice považují kulturní bojkot za oprávněný, jiné, včetně izraelských představitelů a židovských skupin, varují, že to může vést k antisemitismu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Karel III. a Donald Trump

Experti: Britská královská rodina je pro Trumpa symbolem, po kterém touží od dětství

Při ceremoniálním přivítání Donalda Trumpa na jeho historicky druhé státní návštěvě Velké Británie je jasně vidět, jak moc ho přitahuje královský ceremoniál. Už v dětství, když mu bylo šest let, sledoval s matkou v New Yorku v televizi korunovaci královny Alžběty. Jeho matka, která se narodila ve Skotsku, byla tímto obřadem a vším, co s ním souviselo, doslova uchvácena.