Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Chaos v Izraeli: Volby nemají jasného vítěze, Netanjahu slibuje vládu bez Arabů

Izrael, ilustrační foto
Izrael, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Centrista Benny Ganc, hlavní soupeř premiéra Benjamina Netanjahua v úterních parlamentních volbách v Izraeli, v noci na dnešek prohlásil, že bude usilovat o širokou vládu národní jednoty. Vyjádřil radost nad volebním výsledkem své koalice Modrá a bílá, ale podle agentury Reuters se neprohlásil vítězem. Netanjahu v proslovu ke svým spolustraníkům z konzervativního Likudu řekl, že bude usilovat o vytvoření silné "sionistické" vlády bez účasti arabských stran.

Úterní volby nemají jasného vítěze. "Počkáme na skutečné výsledky, ale stav věcí je takový, že jsme splnili svoji misi," řekl bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády stoupencům své strany v Tel Avivu. Dodal, že Benjamin Netanjahu "se svou misí neuspěl".

První výsledky voleb, zveřejněné třemi velkými televizními stanicemi, ukazují na těsné vítězství centristické koalice. Ani Likud, ani centristé patrně nebudou moci vytvořit vládní koalici bez někdejšího ministra obrany Avigdora Liebermana, který stojí v čele nacionalistické sekulární strany Izrael je náš domov. Právě Avigdor Lieberman je některými komentátory označován za skutečného vítěze voleb.

Ani premiér Netanjahu se dnes ráno neprohlásil ani za vítěze voleb, ani nepřiznal porážku. Řekl pouze, že čeká na oficiální výsledky a že bude usilovat o sestavení "silné sionistické vlády", která by odrážela názory "mnoha lidí země".

"V příštích dnech zahájíme jednání s cílem ustavení silné sionistické vlády," prohlásil nad ránem před malým davem svých stoupenců Netanjahu, který z těchto jednání předem vyloučil "antisionistické arabské strany". "Nebude a nemůže tu být vláda, která se opírá o arabské, protisionistické strany," citovala premiéra agentura Reuters.

Podle Netanjahua se Izrael nachází v "historickém bodě" s obrovskými šancemi a výzvami, mezi něž patří především "existenční ohrožení Izraele Íránem a jeho pobočníky".

Izraelský premiér rovněž připomněl, že americký prezident Donald Trump brzy zveřejní mírový plán pro Blízký východ. "A způsob, jakým budou vedena vyjednávání s Trumpem, určí budoucnost státu Izrael pro nadcházející generace," řekl Netanjahu. Proto podle něj Izrael potřebuje "silnou, stabilní a sionistickou vládu".

Strany nyní čekají složitá koaliční jednání, která by mohla ohrozit politickou budoucnost Netanjahua.

Také Lieberman už během povolební noci vyzval k vytvoření velké koalice. "Máme pouze jednu možnost - národní, liberální širokou vládu zahrnující Izrael je náš domov, Likud a Modrou a bílou," řekl Lieberman svým stoupencům v Jeruzalémě.

Izraelci šli letos volit parlament už podruhé. Po dubnových volbách se Netanjahuovi nepodařilo sestavit většinovou koalici a Kneset hlasoval pro své rozpuštění. Hlasování se v úterý podle volební komise zúčastnilo 69,4 procenta oprávněných voličů, což je o necelé procento více než v dubnu.

Témata:  Benjamin Netanjahu Izrael volby v Izraeli Benny Ganc

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.