Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Výsledek Moskvou organizovaného hlasování politiku Kyjeva nezmění, uvedl Kuleba

Dmytro Kuleba
Dmytro Kuleba
Foto: Facebook Dmytro Kuleba

Výsledek hlasování zorganizovaných Moskvou v okupovaných či ovládaných částech Ukrajiny nezmění nic na politice Kyjeva ani na ukrajinském působení na bojišti, řekl podle agentury AFP ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Dnes skončila několikadenní narychlo organizovaná hlasování o připojení ovládnutých území k Rusku, která Kyjev i jeho západní spojenci považují za podvodná a označují je za "pseudorefenda". Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak řekl, že Ukrajina se nenechá ovlivnit jadernými hrozbami ze strany Moskvy ani pořádáním hlasování s cílem anektovat další ukrajinské území.

"Nezmění to nic na naší politice, diplomacii ani na našich vojenských krocích," řekl Kuleba v Kyjevě na společné konferenci s francouzskou ministryní zahraničí Catherine Colonnaovou.

Kuleba dnes zároveň vyzval Evropskou unii, aby uvalila na Rusko kvůli zorganizování hlasování tvrdé sankce. "Kosmetická opatření nebudou stačit. Čím bude reakce na takzvaná referenda mírnější, tím větší bude motivace Ruska konflikt vyostřit a anektovat i další území," zdůraznil Kuleba.

Státy Evropské unie ale zatím nenašly společnou řeč při jednání o sedmém balíku protiruských sankcí, jehož zásadní součásti narážejí zvláště na odpor Maďarska. Součástí připravovaného balíku je stanovení stropu na cenu ropy dovážené z Ruska.

Šéf ukrajinské diplomacie dnes také podotkl, že Rusko svým jednáním ukazuje, že mu nejde o mír. "Rusko nechce jednání, přestaňte hrát tuhle hru," vzkázal Kuleba zemím, které uvádějí, že by chtěly zprostředkovat dialog mezi Moskvou a Kyjevem. Rusko a Ukrajina už několik měsíců o ukončení bojů nevyjednávají.

Nedlouho po dnešním uzavření hlasovacích místností ruské tiskové agentury informovaly, že podle dosud sečtených hlasů se většina lidí vyslovila pro připojení k Rusku. Západní představitelé dopředu avizovali, že výsledky pseudoreferend neuznají.

Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Podoljak hlasování označil za právní nesmysl a poukázal na příklad Záporožské oblasti, která má 1,6 milionu obyvatel. Uvedl, že v části regionu ovládané ukrajinskými úřady žije 800.000 lidí, dalších 400.000 osob uprchlo z okupovaného území, a tak se "pseudoreferenda" mohla účastnit jen malá část obyvatel oblasti. "A to máme přijmout takový model, nebo jinak bude použita jaderná zbraň? To je nesmysl a je to nepřijatelné," řekl.

Bývalý ruský prezident a současný šéf ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv dnes varoval, že Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně. Agentura Reuters k tomu napsala, že podobné hrozby, které zazněly i od současného šéfa Kremlu Vladimira Putina, Moskva používá k zastrašení Ukrajiny a jejích západních spojenců. Naznačuje, že by k obraně nově anektovaných území mohla nasadit taktické jaderné zbraně.

Témata:  Ukrajina Rusko Dmytro Kuleba

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.